Leden 2009

Asyřané a Novobabylóňané na scéně mezopotámských dějin

29. ledna 2009 v 21:35 | http://hsmblog-lola.blog.cz/0808/asyrane-a-novobabylonane-na-scene-mezopotamskych-dejin |  DĚJEPIS
Ve 20. a 19. stol. př.n.l. se do dějinného popředí dostává náhorní oblast ve střední Mezopotámii, kde se lidé živili pastevectvím a zpracováváním kůže, protože tam byly špatné podmínky pro zemědělství. Střediskem oblasti byl Aššur, podle něhož má název celá oblast. Prošla jím civilizační vlna starověkých Asyřanů. Asyřané svým politickým, společenským a kulturním směřováním chtěli navázat na Akkadskou říši, jenže asyrský vývoj nebyl přímočarý - byl přerušen nájezdy jiných národů. V 17. stol. př.n.l. Churrité vytvořili stát Mitanni, byli to významní bojovníci, rádi budovali svoji moc. Byli chovatelé koní. V jižní části Mezopotámie se udrželi dlouho - až ve 14. stol. př.n.l. došlo k obnovení moci starověkých Asyřanů, ale jen dočasně. V 11. - 10. stol. př.n.l. vznikla říše Aramejců a Chaldejců. Byli to velmi mocné národy. K dalšímu obnovení Asyrské moci dochází mezi 9. - 7. stol. př.n.l., tento čas je pojmenován jako říše Novoasyrská.
Významným panovníkem byl Sargon II. (722-705 př.n.l.) (Pozn.: jméno Sargona I. se objevuje v souvislosti a akkadskými dějinami).
Život v Novoasyrské říši se vyznačoval těmito rysy:
  • Novoasyrská říše měla velmi početnou a výkonnou armádu, která říši bránila.
  • Rozběhli civilizačně velmi sporný proces , protože realizovali deportace obyvatel, žádná oblast se tak nemohla vnitřně sjednotit a stát se oponentem asyrské moci.
  • V r. 722 p.ř.nl. provedli druhé zajetí židovského národa, což hrálo velmi důležitou roli.
  • Novoasyřané si vybudovali honosné hlavní město Ninive. Uvnitř byl královský palác terasovité stavby, mnoho zahrad a sadů. Město samo bylo obehnáno hradbami a hned za městem byly vysázeny vinice. Voda byla do Ninive vedena vodovodem o délce 50 km z hor.
Druhým panovníkem byl Aššurbanipal - na rozdíl od Sargona II. nebyl válečníkem, miloval lov. Stal se ctitelem literatury a vytvořil velikou knihovnu, ve které shromáždil i epos o Gilgamešovi. Část knihovny byla nalezena. V r. 1612 novoasyrská říše zaniká, podléhá tlaku Médů (severní část) a Novobabylóňanů (jižní část).
Novobabylónská říše je posledním státním útvarem v mezopotamských dějinách. Byl to vlivný a mocný státní útvar. Dosáhl úspěchů po vojenské stránce - rozšířil svá území. Nejvýznamnějším panovníkem byl Nabukadnezar II. (605 - 562 př.n.l.). V r. 587 př.n.l. dochází k třetímu zajetí židů. Jsou z Jeruzaléma a Izraele deportováni do Babylónie. Toto zajetí je nejkrutější a je o něm i zmínka v Bibli. U Babylónské věže zpívají žalmy obráceni k Jeruzalému a chrámu boha Jahve.

Vybudování Babylónu

Město bylo obehnáno dvojí hradbou, mezi nimi byl vodní příkop. Nejvýznamnější je Ištařina brána, cesta k ní je vyzdobena modrými cihlami a reliéfy lvů. Existoval zde zikkurat, velký královský palác, terasovité stavby. Součástí chrámu byla Starobabylónská věž - podle pověsti došlo údajně při její stavbě k rozrůznění jazyků.
V r. 539 př.n.l. jsou Babylóňané poraženi králem Kýrem Velikým. Persie se stala nástupcem mezopotamských dějin. Při nalezení Nabukadnezarova chrámu byla objevena věta Mene tekel farzis (Budeš nalezen a zvážen lehkým v celé Persii).

Josef II

29. ledna 2009 v 21:29 | http://cs.wikipedia.org |  DĚJEPIS
Josef II se narodil 13 Března 1741
Již od mládí se Josef zajímal o správní otázky matčiny říše. Inkognito (pod jménem hrabě Falkenstein) podnikl řadu cest po korunních državách.
Od roku 1764 vládl po boku své matky Marie Terezie, když byl ve Frankfurtu zvolen císařem Svaté říše římské. Faktickou moc však v rukou stále třímala Marie Terezie.
V tomto období se se svou matkou často dostával do ostrých konfliktů. Zatímco Josef II. přistupoval k reformě říše jako osvícenský panovník, Marie Terezie tento myšlenkový proud nikdy plně nepřijala a dala se více vést svou hlubokou katolickou zbožností.
Od smrti své matky v roce 1780 vládl sám a byl zvolen i králem českým a uherským. V této době také prosadil své hlavní reformy. Během své vlády vydal přes 6000 výnosů (v průměru téměř 2 denně). Za nejdůležitější z nich lze považovat zrušení cenzury (později ji znova obnovil, ale podstatně omezenou), toleranční patent a zrušení nevolnictví (všechny 3 vydány 1781).
Byly ale i jiné změny: zlepšení postavení židů, srovnání daní a možností provozovat řemesla, změna doplňování vojska), zřízení katastru půdy a domů (josefínský katastr), reforma trestního práva (mj. v podstatě zrušen trest smrti), zavedení nových úřadů a úředních hodin, tajná policie, zřízení sítě nemocnic, porodnic, nalezinců, blázinec, reformy školství, reformy ovlivňující katolickou církev.
Řada reforem byla namířena proti církvi (například zrušení klášterů, které se nezabývaly vzděláváním, zdravotnictvím nebo vědou - téměř poloviny). Některé však katolické církvi mohly dlouhodobě i prospět (možnost odchodu do důchodu pro staré kněze). Stát rovněž převzal výuku kněží (později zrušeno). Mnoho reforem se v praxi ukázalo jako nepřínosné nebo nepřijatelné. Některé byly zrušeny už za Josefova života (například zákaz pohřbívání v rakvích, aby se ušetřilo dřevo a stromy, mělo být nahrazeno pohřbíváním v plátěných pytlích do hrobů vysypaných vápnem), mnohé po jeho smrti (například radikální reforma daňového systému).
Podle některých pramenů mu ke konci života, kdy navíc i císařství bylo v těžké situaci, úředníci podstrkovali k podpisu nařízení rušící řadu reforem, přičemž Josef už možná ani nevěděl, co podepisuje. Díky jeho rozhodnému a nekompromisnímu postupu v předchozích letech však řada reforem už odvolat nešla.

Karel IV

29. ledna 2009 v 21:18 | http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_IV. |  DĚJEPIS
Doba vlády1346-1378
KorunovaceŘímským králem 26. listopadu 1346, českým králem 2. září 1347
Úplné jménoVáclav, Karel
Narození14. května 1316

Praha
Úmrtí29. listopadu 1378 (62 let)

Praha
PochovánKatedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha
PředchůdceLudvík IV. Bavor v říši
Jan Lucemburský jako český král
NásledníkVáclav IV.
ManželkyI. Blanka z Valois (1323-48), narození 1316, úmrtí 1348

II. Anna Falcká (1349-53), narození 1329, úmrtí 1353

III. Anna Svídnická (1353-62), narození 1339, úmrtí 1362

IV. Alžběta Pomořanská (1363-78), narození 1347, úmrtí 1393
PotomciMarkéta *1335, †1349; Kateřina *1342, †1379; Václav *1350, †1351; Eliška *1358, †1373; Václav IV *1361, †1419; Anna *1366, †1394; Zikmund *1368, †1437; Jan Zhořelecký *1370, †1396; Markéta *1373, †1410
RodLucemburský
DynastieLucemburkové
OtecJan Lucemburský *1296, †1346
MatkaEliška Přemyslovna*1292, †1330


Zmizení..

29. ledna 2009 v 21:16 | http://tn.nova.cz/ |  AKTUALITY
Martina Hlaváčka z Českých Budějovic naposledy svědci viděli v úterý ráno na vlakovém nádraží. Do zaměstnání však nedojel. Od té doby o sobě nedal nikomu vědět.

Srážka autobusu s automobilem: jeden mrtvý

29. ledna 2009 v 21:14 | http://tn.nova.cz/zpravy/krimi/srazka-autobusu-s-automobilem-jeden-mrtvy.html |  AKTUALITY
Krátce po 18. hodině se v Poděbradech na kruhovém objezdu směrem na Hradec Králové srazil autobus s fábií. "Řidič sobního vozu na místě zemřel,"

Marie Terezie

29. ledna 2009 v 21:12 | http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Terezie |  DĚJEPIS

Marie Terezie


Doba vlády20. října 1740 - 29. listopad 1780
Narození13. květen 1717

Vídeň
Úmrtí29. listopad 1780

Vídeň
PochovánaKaisergruft, Vídeň
PřechůdceKarel VI.
v Čechách fakticky: Karel VII. Bavorský
NásledníkJosef II.
PanovníkFrantišek I. Štěpán Lotrinský
PotomciJosef II.
Leopold II.
Marie Antoinetta
a dalších třináct dětí
RodHabsburkové
Dynastiezakladatelka Habsbursko-Lotrinské
OtecKarel VI.
MatkaAlžběta Kristýna Brunšvická

Avril Lavinge

12. ledna 2009 v 16:43 HUDEBKA
Datum narození: 27.09.1984
Místo narození: Napanee, Ontario, Canada
Znamení: Váhy Životopis: Avril není typickou mladou popovou princeznou, ve skutečnosti je přesný opak Britney Spears. Je divoká skejtařka, která má ráda punk-rokovou hudbu.

Avril má mladší sestru a staršího bratra. Se zpěvem začala již ve dvou letech v místním kostelním sboru. V tomto sboru zpívala do svých deseti let. Krátce poté, díky svému pěveckému nadání vyhrála hlavní cenu v soutěži místní rozhlasové stanice. Touto cenou byla cesta do Ottawy, kde si zazpívala duet se slavnou zpěvačkou Shania Twain.
Ve svých 13 letech začala psát své vlastní písně a hrát na kytaru. Brzy poté nahrála na videokazetu své hudební výkony a poslala je několika nahrávacím společnostem.
Naštěstí si jí všiml šéf nahrávací společnosti Arista Records Antonio L.A. Reid. Avril proto odjela do Manhattanu v New Yorku, kde z ní chtěl Reid udělat popovou zpěvačku klasického formátu. Ona však chtěla být jiná, chtěla být umělcem, který je spojen s tvořením písní, jež zpívá. Proto se Avril rozhodla odjet na západní pobřeží do Los Angeles. Zde se spojila s vydavatelstvím Nettwerk Managementem a producentem/skladatelem Cliffem Magnessem. To jí nechalo zcela volnou ruku a texty si proto Avril píše sama.
Avril zpívá se svou kapelou, kterou tvoří bubeník Matthew Brann, bas kytarista Mark Spicoluk, kytaristi Jesse Colburn a Evan Taubenfeld. Své celosvětové turné začala prvními návštěvami Japonska, Evropy a v Austrálie.

Simple Plan

12. ledna 2009 v 16:38 HUDEBKA
Znají se spolu (až na Davida,kterého potkali později) deset let. Chodili spolu na střední školu. Tehdy měl Pierre a Chuck svou kapelu Reset se kterou se jim podařilo vydat desku. Chuck v ní vydržel asi tři roky, poté dal přednost škole, nicméně s muzikou koketovat nepřestal. Časem se dal dohromady s Jeffem a rozjeli nový projekt. Jenomže jim chyběl kytarista a zpěvák. Naštěstí byl Seb volný a bydlel nejblíž, a tak se rozhodli pro něj. V té době Pierre nebyl ve skupině Reset spokojený a rozhodl se že z ní odejde.Ale kam??? No přece ke klukům do nové vznikající partičky! V Reset uprchlíka chvíli zastupoval David, ale i ten nakonec zběhnul. Sestava - Pierre,Chuck,Jeff,David a Sebastien byla kompletní ale chybělo jim jméno. To jim dalo sice zabrat ale i o jeho vzniku vyprávějí novinářům zábavnou historku. Už na střední měli plán, že nechtějí skončit jako šedé myši někde v kanceláři nebo dělat něco, co je nebaví. Naopak - toužili se skupinou jezdit po světě, koncertovat, získávat nové přátele. Byl to jednoduchý plán.A když se do puntíku splnil nebylo co řešit - pojmenovali se Simple plan.

James Blunt

12. ledna 2009 v 16:36 HUDEBKA
Datum narození:22.02.1974
Místo narození:Tidworth, Wiltshire, Anglie
Znamení: Ryby
Životopis:James Blunt se stal objevem roku 2005. Jeho album "Back To Bedlam" se vyhoupla na 1. místo UK Chart. Hlavní tahounem je jeho hit "You're Beautiful". Navzdory vojenským rodinným kořenům a navzdory tomu, že jeho otec považoval veškerou hudbu za zbytečný hluk, se talent Jamese Blunta projevil a jeho první deska byla na světě a Jamesi Bluntovi přinesla ocenění nejlepší debutant při MTV Europe a v únoru 2006 získal dvě ocenění Brit Award (celkem ze čtyř nominací).

You're Beautiful
(Jsi nádherná)

Můj život je skvělý
Můj život je skvělý
Má láska je čirá
Viděl jsem anděla
Tím jsem si jistý
V metru se na mě usmála
Byla s jiným mužem
Ale nebudu se tím trápit
Protože mám plán
Jsi nádherná. jsi nádherná
Jsi nádherná, je to pravda
Viděl jsem tvoji tvář v přelidněném místě
A nevím, co mám dělat
Protože s tebou nikdy nebudu
Zachytila můj pohled
Když jsme kolem sebe prošli
Mohla poznat z mé tváře, že jsem byl
Štěsím bez sebe (rádiová, upravená verze)
Kurevsky šťastný (originální CD verze)
A nemyslím si, že tě ještě uvidím
Ale sdíleli jsme spolu chvíli, která potrvá věčně
Jsi nádherná. Jsi nádherná
Jsi nádherná, je to pravda
Viděl jsem tvoji tvář v přelidněném místě
A nevím, co mám dělat
Protože s tebou nikdy nebudu
Jsi nádherná. Jsi nádherná
Jsi nádherná, je to pravda
Musí to být anděl, když se tak usmívá
Při tom, když pomyslela na to, že bych mohl být s tebou
Ale je načase si uvědomit
Že s tebou nikdy nebudu

Liquido

12. ledna 2009 v 16:35 HUDEBKA
Tato skupina vznikla v roce 1996 v německém městě Heidelbergu a i když to jsou Němci, zpívají anglicky. Jak rychle se objevili, tak také vymizeli. To je ale neodradilo a opět o sobě dali vědět v roce 1999 se svým megahitem Narcotic. V Německu byl na vrcholu hitparád a po nějakém čase se rozšířil po celé Evropě. Za několik týdnů poté vydali své první album. Po velkém úspěchu tohoto alba vydali písničku s názvem Doubledecker. Měla velká úspěch i u nás ale ne tak velký jako měl Narcotic. Potom o sobě nějaký čas nedali znát, mezi lidmi se říkalo, že se skupina rozpadla, ale hned nato se objevil další hit s názvem Quicklesley. Tato písnička se moc dlouho v hitparádách neudržela. Liquido se velmi vyhouplo i s tím, že německý hudební magazín Vision zařadil Narcotic na své CD. Na MTV se dařilo videoklipům Narcotic, Doubledecker a Quicklesley. Po úspěchu prvního alba vychází v roce 2000 i druhé neméně úspěšné album At The Rock, na němž se objevila písnička Play Some Rock. Ta má spojitost s Českou Republikou, protože se k ní v Praze natáčel v květnu 2000 povedený videoklip. V roce 2002 vydalo Liquido nové album se jménem Alarm!Alarm!, které se velmi lišilo od předešlých. V srpnu 2002 vydali píseň Stay With Me. Po pěti letech působení vydávají album The Essential, na kterém je výběr jejich nejlepších a nejhranějších hitů. Hlavně dříve vystupovali v pro ně charakteristických pletených vestách, které nosí i v soukromí. Ve své tvorbě kombinují osmdesátá a devadesátá léta se zvuky kytar.
Text jejich nejznámější písně:
NARCOTIC
So you face it with a smileThere is no need to cry For a trifle's more than this Will you still recall my name And the month it all began Will you release me with a kiss Have I tried to draw the veil If I have - how could I fail? Dit I fear the consequence? ...dazed by careless words Cosy in my mind Chorus: I don't mind I think so I will let you go Now you shaped that liquid wax Fit it out with crater cracks Sweet devotion my delight Oh, you're such a pretty one And the naked thrills of flesh and skin would tease me through the night "Now I hate to leave you bare If you need me I'll be there Don't you ever let me down" ...dazed by careless words Cosy in my mind Chorus: I don't mind I think so I will let you go And I touched your face Narcotic mind from lazed Mary-Jane And I called your name Like an addicted to cocaine calls for the stuff he'd rather blame And I touched your face Narcotic mind from lazed Mary-Jane And I called your name -My cocaine
ry-Jane And I called your name -My cocaine

Sean Paul

12. ledna 2009 v 16:34 HUDEBKA
Datum narození:08.01.1973
Místo narození:Kingston, Jamaika
Znamení:Kozoroh

Životopis:

Jamajský rodák Sean Paul je největším hudebním objevem roku 2003. Jeho album "Dutty Rock" se prosadilo na obou stranách Atlantiku a je momentálně nejúspěšnějším "warnerským" titulem na starém kontinentu. A to vše díky megahitu "Get Busy", který se stal teprve druhou reggae skladbou v historii, která se dostala na vrchol americké singlové hitparády! Nyní vychází album Dutty Rock v nové verzi obohacené o duet "Baby Boy" se zpěvačkou Beyoncé.
Sean Paul (vlastním jménem Sean Paul Henriques) se narodil 8. ledna 1973 v jamajském Kingstonu. Jeho matka je slavnou jamajskou malířkou, otec uznávaným atletem. Sean se v mládí se snažil této sportovní tradice držet, a tak reprezentoval svou vlast v mnoha mezinárodních závodech v plavání a vodním pólu. Jeho největší vášní ale vždycky byla hudba. "Naštěstí mě rodiče podporovali a nikdy mě nenutily dělat něco jiného.", vzpomíná Sean. Díky talentu a pracovitosti začala jeho pověst na Jamajce růst a zvuk jeho písní si brzy oblíbil i zbytek karibské oblasti. Zanedlouho pohltil sound desky "Dutty Rock" taneční parkety v Miamy, New Yorku a Londýně.
Sean Paul perfektně ovládá MIX stylů. Jeho hudbu lze definovat jako REGGAE ochucené HIP HOPem. Proto se jeho singlům daří jak v popových, tak hiphopových a bluesových žebříčcích. "Dancehall reggae a hip hop vnímám dohromady jako styly, které jsou propojeny a které mají hodně společného.", říká. "Právě tyhle dva styly mě nejvíc oslovili, když jsem byl malej kluk. Jejich poselství je jasný - HEJBNI SEBOU!"
A co vlastně znamená "Dutty Rock"? "Dutty se říká dýmce na marihuanu," vysvětluje Sean a pokračuje, "kdysi jsme měli na Jamajce partu a říkali jsme si Dutty Cup Crew. Vypalovali jsme trávu, ale nebylo to jenom o tom. Pokud člověk v životě pořádně nemákne, nikam se nedostane a je vymalováno."
Sean Paul se může se pyšnit spoluprací s The Neptunes, dopustit na něj nedá ani Busta Rhymes, Jay-Z, DMX nebo Mya.

Nelly

12. ledna 2009 v 16:34 HUDEBKA
Životopis:
Nelly vyrůstal v St. Louis, kde se velmi dobře seznámil s nebezpečím a pokušením života na ulici. Naštěstí, díky výchově své matky tomuto životu na ulici nepodlehl a přesunul se do sousedního Univerzitního města. Obklopený pozitivními vlivy se začal věnovat sportu a pobrukovat si verše. V roce 1996 se Nelly spojil s kamarády ze střední školy a vytvořili skupinu St. Lunatics. Jejich první singl "Gimmie What You Got" se stal místním hitem a skupina brzy vydala svou první desku. Bez žádných výraznějších roztržek se Nelly (nejvíce charismatický a nejvýznamnější člen skupiny St. Lunatics) rozhodl vydal na sólovou kariéru. Nelly na sebe velmi rychle upoutal pozornost a se společností Universal vydal své debutové album "Country Grammar" (2000).

Album se stalo velmi úspěšné a Nelly zazářil na hip-hopové scéně. Díky jeho úspěchu se i jeho skupina dostala do povědomí. Jeho singly "Country Grammar" a "Ride Wit Me" mu pomohly získat dvě ceny Grammy. Jednu cenu za nejlepší Rapovou spolupráci a druhou za nejlepší Rapové album. S masivním sólovým úspěchem však Nelly nezapomněl na svou skupinu. Znovu spolu začali pracovat a skupina St. Lunatics vydala album "Free City" (2001). Díky Nellyho popularitě se skupina těšila na komerční úspěchy.

Rapper se vrátil zpět na špičku žebříčku se singlem "Hot in Herre" v roce 2002. Jeho album "Nellyville" se stalo multiplatinovým. Na singlu "Dilemma" spolupracoval se zpěvačkou Destiny's Child Kelly Rowland.

AC-DC

12. ledna 2009 v 16:33
Australská pětice AC/DC pojmenovaná podle střídavého a stejnosměrného proudu vznikla v listopadu 1973 v Sydney. Ke kytaristům, bratrům Angusovi (nar. 30. 3. 1955, Glasgow, Skotsko) a Malcolmovi (nar. 6. 1. 1953, Glasgow, Skotsko) Youngovým se připojil zpěvák Dave Evans, rytmus zpočátku udávalo několik z dnešního pohledu bezvýznamných bubeníků a baskytaristů. První oficiální koncert kvintet AC/DC odehrál 31. prosince 1973 v malém klubu Chequers v Sydney. V září 1974 se mikrofonu chopil Bon Scott (nar. 9. 7. 1946, Kirriemuir, Skotsko). Debutové album "High Voltage" vyšlo v zemi protinožců 17. února 1975. Druhé LP "T.N.T." již bylo vydáno v ustálené sestavě s novým bubeníkem Philem Ruddem (nar. 19. 5. 1954, Surrey Hills, Austrálie) a basistou Markem Evansem. Obě tato alba propagovala malá regionální australská firma, které se podařilo vzbudit zájem domácích fanoušků. Mezinárodně na sebe kapela upozornila až v polovině roku 1976 sérií koncertů po anglických klubech. Tato vystoupení podpořila dobré přijetí britské debutové verze "High Voltage" (vydáno 14. 5. 1976; obsahuje jen dvě skladby z australského "High Voltage", zbytek tvoří "T.N.T."). Zpěvák skupiny, skotský rodák Bon Scott na sebe strhával pozornost svými drásavými vokály a druhý pilíř souboru kytarista Angus Young bavil publikum svým kachním, chuckberryovským krokem a maratónskými výkony doprovázenými údernou, extrémně úspornou hrou bez přebytečných kudrlinek. K neodmyslitelnému image Anguse Younga patřila anglická školní uniforma - šortky, sáčko, kravata, lodička na hlavě a občas také aktovka na zádech. Kapela AC/DC vždy byla symbolem jednoduchosti a síly, upřímnosti a stálých rockových hodnot úsporně ořezaných až na kost. Jejich muzika měla kořeny hluboko vrostlé do základu zemitého blues a bývala zatraceně "dirty". V květnu 1977 se na místě vyhozeného baskytaristy objevil nový, stálý člen kapely, Angličan Cliff Williams (nar. 14. 12. 1949, Romford, Anglie). Po vydání alba "Highway To Hell" došlo k dramatickému zvratu v kariéře skupiny.
19. února 1980 zemřel během britského turné teprve 33 lety Bon Scott, který byl nalezen mrtvý v zaparkovaném modrém Renaultu, v němž po nadměrném požití alkoholu skonal na podchlazení organismu, tzv. hypotermii. Šílený, do půl pasu vysvlečený, tetovaný maniak tak stál v čele AC/DC pouhých šest let. Jeho poslední vystoupení s AC/DC se uskutečnilo 27. ledna 1980. Bon Scott žil skutečně až na doraz a do své smrti vždy nezřízeně chlastal, děvkařil a na pódiu se vydával do posledních sil. Zbylí členové AC/CD přijali v dubnu 1980 na tragicky uprázdněné místo britského zpěváka Briana Johnsona (nar. 5. 10. 1947; Newcastle, Anglie), známého z předešlého působení v anglické glammetalové kapele Geordie. Nový vokalista s neodmyslitelnou manšestrovou kšiltovkou na hlavě pak skupině dopomohl k překvapivě veleúspěšnému albu "Back in Black". (Recording Industry Association Of America se rozhodl udílet ceny "Diamand Awards" za dosažení desetimiliónového prodeje jednoho titulu ve Spojených státech. 16. 3. 1999 se diamantové desky udílely poprvé. Oceněno bylo i album "Back in Black", kterého se jen v USA prodalo 16 miliónů kusů.)
Živá vystoupení skupina vždy absolvovala s určitou nadsázkou, při které nechyběly křečovité pózy, komické poskoky, nošení poměrně drobného kytaristy Anguse Younga na ramennou, vypínání holého zadku na obecenstvo, dunění zvonů a proslavené výstřely z děl. V květnu 1983 odešel alkoholem zmožený bubeník Phil Rudd. Až do jeho návratu v roce 1994 jej na šest let zastoupil Simon Wright a pak holohlavý bicák Chris Slade. Na podporu alba "The Razor's Edge" postavila kapela největší scénu své kariéry. Nechyběla baterie děl, zvon, obrovská nafukovací tlustá potetovaná panna a milióny létajících dolarovek "angusovek". Monstrózní show, která se vešla pouze na největší stadióny byla tehdy zakončována písní "For Those About To Rock", na jejímž konci vystřelila všechna děla. 29. května 1996 vystoupila heavy-metalová pětka AC/DC během koncertní šňůry k albu "Ballbreaker" i v Praze.
28.února 2000 kapela AC/DC vydala studiové album "Stiff Upper Lip". Klasická sestava se na něm po předcházejících stylově čistších hard rockových deskách vrátila k blues-rockovým kořenům. Kvintet AC/DC po pěti letech vystoupil v Praze v úterý 12. června 2001, tentokrát však pod širým nebem na strahovském stadiónu.
AC/DC 19. května 2003 získali cenu "Ted Albert Memorial Award for Outstanding Service to Australian Music" což je ocenění za výjimečný přínos australské hudbě. Konkrétními adresáty této pocty byli Angus a Malcom Youngovi. Posmrtně cenu obdržel i první zpěvák kapely Bon Scott.
AC/DC triumfovali 21. října 2003 v londýnském Carling Hammersmith Apollo. Jednalo se o jejich první show v této hale od roku 1980. Na 'ostrovech' Australané naposledy koncertovali před dvěmi lety v Milton Keynes Bowl. Pět tisíc lupenů na rockovou oslavu tří desítek let, uplynulých od založení AC/DC, bylo vyprodáno za pouhopouhých pět minut.
10. listopadu 2003 bylo vydáno DVD "Live At Donington", zaznamenávající koncert AC/DC natočený 17. srpna 1991 v anglickém Doningtonu během promo-turné k albu "The Razor's Edge".
AC/DC začali v sestavě - Agnus Young, Brian Johnson, Cliff Williams a Phil Rud - točit nové album "Strap It On", které by se mělo dostat do distribuce v roce 2006.

Led Zeppelin

12. ledna 2009 v 16:31 HUDEBKA
Led Zeppelin
Britská čtveřice Led Zeppelin poprvé koncertovala pod svým jménem v říjnu 1968. Skupinu založil kytarista Jimmy Page (nar. 9. 4. 1944), aby mohl po rozpadu Yardbirds dokončit plánované turné po severní Evropě. Kapelu doplnil baskytarista a hráč na klávesové nástroje John Paul Jones (nar. 3. 1. 1946), bubeník John Bonham (nar 31. 5. 1948) a dřívější člen skupiny Band of Joy, zpěvák Robert Plant (nar. 20. 8. 1948). Bezejmenné debutové album "Olověného Zeppelina" vzniklo spontánně během dvou týdnů za pouhých třicet nahrávacích hodin a bylo vydáno 26. 12. 1968. Olověná vzducholoď vstoupala od natočení prvního alba strmě vzhůru a slávou zaskočená čtveřice se zejména v prvních dvou letech potýkala s alkoholem a nepřeberným zástupem dychtivých, vlhkých klínů. Následující album "Led Zeppelin II" vystoupilo v prosinci 1969 na první příčku britské i americké hitparády. Singl "Whole Lotta Love", vyňatý z tohoto alba se v roce 1970 vyšplhal až na čtvrtou pozici amerického žebříčku. Třetí poměrně hodně akusticky laděné album "Led Zeppelin III" bylo připravováno na chatě ve Walesu, stejně jako velmi úspěšná "čtyřka" vydaná v listopadu 1971.

V pořadí čtvrtá zeppelínovská LP deska obecně přezdívaná jako "Four Symbols" podle čtyř runových symbolů na přebalu alba obsahuje i nejslavnější a nejúspěšnější rockovou baladu v rockové historii "Stairway to Heaven", která byla v 70. letech nejžádanější skladbou v amerických rozhlasových stanicích a získala si celosvětový status klasiky. Snový úvodní riff se stal tak známým, že kytaristé, kteří zkoušeli kytary v obchodech museli platit pokutu 5 liber jestliže začali hrát "Schody do nebe"! Tato osmiminutová kompozice má pastorální úvodní kadenci s klasickým nádechem, která ji zajistila nesmrtelnost. Text této skladby je plný hippieovského mysticismu o hledání duchovní dokonalosti. O mnoho let později se Robert Plant od "Stairway to Heaven" odvrátil a prohlásil, že je to sice nádherná věc napsaná ve správný čas a ze správných důvodů, ale teď působí neuvěřitelně pokrytecky. Jimmy Page, osvobozený od tíhy interpretace textu, zůstává na svoji kompozici i nadále hrdý. V roce 1973 byl nafilmován koncert Led Zeppelin v Madison Square Garden a o tři roky později vyšel v souvislosti s premiérou filmu i dvoualbový soundtrack "The Song Remains the Same". Led Zeppelin založili v roce 1974 svoji vlastní nahrávací značku Swan Song. V červenci 1977 dopadla krutá rána na Planta, jehož pětiletý syn Karac umřel po zhoubné žaludeční nemoci. V červenci 1980 odehrála, tehdy ještě nic netušící kapela svůj poslední společný koncert v hale Eissporthall v Západním Berlíně.

25. září 1980 náhle skončila nesmírně úspěšná kariéra skupiny Led Zeppelin. Ve věku třicetidvou let se po prohýřené noci zadusil vlastními zvratky razantní a dynamický bubeník John (Henry) Bonham, který podle odhadu vypil víc jak čtyřicet panáků v domě Jimmyho Pagea. Jeho styl byl robustní, hlasitý, neuvěřitelně přesný, ale i technický a propracovaný. Bonzo často dával k lepšímu frajerskou exhibici, kdy bubnoval jen rukama a od roku 1976 i své známé sólo "Moby Dick". Bonham patřil k nejlepším světovým bubeníkům všech dob a tak není divu, že kapela ohlásila definitivní konec Led Zeppelin. Dosud nevydaný hudební materiál pak vyšel pod příznačným názvem "Coda".

V červnu 1982 Robert Plant zahájil debutem "Pictures at Eleven" svoji sólovou dráhu. Pozůstalí z posádky "Vzducholodě" měli vždy úctu k odkazu, který po sobě zanechali, a nešpinili dobré jméno skupiny chrlením kompilací různé úrovně. Pět roků a pět dní co hráli spolu naposledy, tehdy ještě ve čtveřici s bubeníkem Johnem Bonhamem koncertovala osiřelá trojice Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones (i bubeník Tony Thompson a baskytarista Paul Martines) 13. července 1985 na stadionu JFK ve Philadelphii v rámci slavného charitativního koncertu "Live Aid" pro Etiopii. Dvacetiminutové vystoupení se sice příliš nevydařilo, ale i přesto bylo publikum i miliarda a půl televizních diváků nadšena návratem legendární trojice. V srpnu 1997 byl v Británii vydán teprve první singl legendární čtveřice Led Zeppelin, skladba "Whole Lotta Love", kterou již ve svých začátcích kapela definovala svůj styl a jež se díky hardrockovému kytarovému riffu stala vzorem dalších skupin. 11. listopadu 1997 britské BBC zpřístupnilo své archivní nahrávky zachycující členy "Olověného Zeppelina" již od března 1969. 2CD "BBC Session" je tak prvním oficiálním záznamem živého vystoupení skupiny od vydání soundtracku "The Song Remains the Same". Poprvé Robert Plant a Jimmy Page vystoupili (s doprovodem) na pražském koncertu 25. února 1998 a podruhé 17. listopadu téhož roku.

Recording Industry Association of America se v roce 1999 rozhodl udílet ceny "Diamand Awards". 16. března 1999 se diamantové desky udílely poprvé. K oceněným patřilo i album "Led Zeppelin IV" (1971), kterého se jen v USA prodalo 17 miliónů kusů.

16. července 2002 Robert Plant vydal své nové album "Dreamland", jehož součástí je i několik coververzí včetně "Hey Joe" od Jimiho Hendrixe a "Song to the Siren" z repertoáru Tima Buckleyho. Plant tuto desku natočil se členy kapely Strange Sensation, jejichž sestavu tvořili kytaristé Justin Adams, Porl Johnson, klávesista John Baggot a bubeník Clive Dreamer.

Led Zeppelin vyšlo 26. května 2003 pět hodin a dvacet minut dlouhé dvojDVD a také koncertní trojCD. Velmi rozsáhlé DVD přináší koncert v londýnské Royal Albert Hall z ledna 1970, vystoupení z Earl's Court z května 1975, záznam z festivalu Knebworth uskutečněném v srpnu 1979, dosud nevydané písně z newyorské Madison Square Garden z června 1973 a televizní útržky ze sedmdesátých let. Všechny tracky byly za dohledu Jimmiho Pagea namixovány do Dolby Digital 5.1 Surround, DTS, a PCM. DVD "Led Zeppelin" se v prvním týdnu prodeje stalo historicky nejrychleji prodávaným DVD. Tohoto nosiče se do počátku září 2003 v Česku prodalo více než tři tisíce kusů, což znamená platinový status. Dívídíčko se tak zařadilo k nejprodávanějším zahraničním hudebním DVD v naší republice.

Koncertní trojCD "How the West Was Won" je složeno ze dvou vydařených kalifornských představení z 25. června (Los Angeles Forum) a 27. června (Long Beach Arena) roku 1972. Živák "How the West Was Won" debutoval okamžitě po vydání na první příčce amerického albového žebříčku. Trojalba se přibližně prodalo kolem úctyhodných 154 tisíc kopií. Po dlouhých čtyřiadvaceti letech tak Led Zeppelin opět stanuli na vrcholu US Charts. Naposledy se totiž tímto způsobem prosadilo páté oceněné album "In Through the Out Door" z roku 1979.

System of a Down

12. ledna 2009 v 16:29 HUDEBKA
Čtveřice System of a Down vznikla v polovině devadesátých let ze skupiny Soil, ve které v roce 1993 spojili své síly zpěvák Serj Tankian a kytarista Daron Malakian. Oba během studií na arménské soukromé škole v Hollywoodu potkali amatérského diskžokeje, kterým byl Shavo Odadjian. Vzal si Soil pod manažerský dohled a chopil se baskytary. Po přijetí lisabonského rodáka, kterým byl bubeník John Dolmayan, vykrystalizovala velice svébytná, multi-stylová, crossoverová kapela System of a Down. Kvartet měl nebývalé štěstí, že se na jejich koncert ve Viper Room v Hollywoodu přišel podívat nebývale kreativní producent Rick Rubin (Slayer, Red Hot Chili Peppers, Danzing, Beastie Boys), který s nimi bez dlouhého otálení sepsal smlouvu u American Recordings a ujal se produkce debutového eponymního alba.

První deska "System of a Down" z roku 1998 vzbudila pozornost na rockové scéně, přelomovým albem v historii 'islamistického' kvarteta, které se z Hollywoodu přesunulo do Los Angeles, se však stalo až druhé studiové album "Toxicity" ze srpna 2001. Celosvětově se jej prodalo přes 6 miliónů kopií. Tento originální metalový počin, vzniklý promícháním všemožných stylů - arménským folklorem, kmenovými rytmy, punkem, alternativním rockem, thrash metalem a hip-hopem - učinil ze System of a Down jednu z nejoriginálnějších a nejprogresivnějších metalových skupin tohoto tisíciletí.

Kalifornští muslimové SOAD vydali v listopadu 2002 cédéčko "Steal This Album!", sestavené z do té doby nevydaných nahrávek, demosnímků a rarit. Nápaditě odfláknutý obal a potisk samotného CD vzbuzoval dojem, jako kdyby se nejednalo o originální nahrávku, ale doma 'vysmahnutou' kopii, jež byla ledabyle popsána černým fixem. Z toho důvodu album neobsahovalo booklet a tituly jednotlivých tracků si fanoušci museli sami ulovit na internetu. Kromě této základní ošizené verze byly v celkovém nákladu 50 tisíc kopií vydány ještě čtyři různé limitované série se čtyřmi verzemi navržených obalů. Bicák John Dolmayan namaloval abstraktní slátaninu, kytarista Daron Malakian zvěčnil dva lidi v intimní situaci, basák Shavo Oddadjiana načrtnul labyrint a zpěvák Serja Tankiana se nechal inspirovat 'koncentrickými' kolečky.

V květnu 2005 se 'systemi' přihlásili s první částí svého dvojalba "Mezmerize"/"Hypnotize", vydaného na dvou samostatných albech v rozmezí půl roku. Jak první disk "Mezmerize", tak jeho pokračováni na albu "Hypnotize", z listopadu téhož roku, zaznamenalo velký komerční úspěch a na dlouhou dobu se ocitlo na vrchních příčkách amerického žebříčku Billboard. Crossoverová kapela neváhala vmísit mezi své používané styly i disko a uhladit konečný zvuk, což skalní fandové přijali na rozdíl od masové hudební veřejnosti se značnou nelibostí. Tématicky i graficky spřízněná alba sice tvoří jeden celek, ne však natolik aby neměla smysl odděleně od sebe. "Mezmerize" údajně zastupuje mužskou část a "Hypnotize" je jakousi ženskou odpovědí. Obal obou dílek namaloval otec Darona Malakaina - Vartan. Jednotlivé tracky vznikaly ve studiu producenta Ricka Rubina v Laurel Canyon a konečný mix nahrávek si vzal na starost rovněž osvědčený Andy Walance. Květnové album uvedl singl "B.Y.O.B.", popisující nesmyslnost a absurditu válek, druhý díl dvojalba "Hypnotize" avizoval titulní singl. Texty obou desek jsou zaměřeny na chmurné stránky současné globalizace a upozorňují na masivní manipulaci s veřejným míněním skrze televizní programy, stále narůstající vliv mocných nadnárodních korporací, zneužívání náboženství a podivné zájmy americké zahraniční politiky.

U2

12. ledna 2009 v 16:27 HUDEBKA
rské kvarteto U2 (you too = ty také) založil v roce 1976 v Dublinu zpěvák Bono (vl. jménem Paul Hewson; nar. 10. 5. 1960, Dublin), kytarista, klávesista The Edge (vl. jménem Dave Evans; nar. 8. 8. 1961, Londýn), baskytarista Adam Clayton (nar. 13. 3. 1960) a hráč na bicí nástroje Larry Mullen (nar. 31. 10. 1961). První maličký úspěch čtveřice dosáhla v den svatého Patrika, patrona Irska. 17. března 1978 U2 vyhráli soutěž amatérských rockových skupin v Limericku. Debutový singl U2 vyšel v září 1979. Protože obsahoval tři písničky, dostal název "U23". Autorský tandem vytvořili Bono s Edgem. Oba od počátku společně skládají, zatímco Bono je téměř výhradním textařem. V dubnu 1980 kapela U2 podepsala nahrávací smlouvu se společnosti Island Records. Po letech společného vystupování U2 začali pozvolna dosahovat mírných úspěchů - singl "Fire" se v Británii propracoval až na 35. pozici. Po vydání debutového alba "Boy" (říjen 1980) začal vzrůstat zájem o jejich vzrušující rockovou muziku. Čtveřice se začala oblékat do kůže a používat černé doplňky. U2 byli často označování za rockové rebely s Biblí v ruce, ale sami se tak nikdy necítili. Hlavní devizou kvartetu se stal Bonův křičící, šeptající, prosící, obviňující, nadějeplný, vřelý zpěv a Edgeova znamenitá, neustále se vyvíjející hra na kytaru. Čtyřka U2 měla od počátku štěstí pracovat s výbornými producenty. Na prvních třech albech to byl Steve Lillywhite. Pod jeho vedením vzniklo i druhé album U2 "October" (říjen 1981) popisující svár dobra a zla v člověku a třetí LP "War" (březen 1983), které se nakonec dostalo na # 1 britských žebříčků. (V září 1982 vyšlo pouze ve Spojených státech minialbum "Wide Awake in America" obsahující skladby, které byly v Evropě nahrány na jiných deskách.) V listopadu 1983 vydala čtveřice U2 koncertní mini-album "Under a Blood Red Sky" na kterém se producentsky podílel Američan Jimmy Iovine.

K prvnímu opravdu celosvětovému úspěchu však kvartetu U2 dopomohli dva zcela odlišní, skvěle se doplňující spoluproducenti - britský nekonvenční experimentátor Brian Eno a kanadský písničkový introvert Daniel Lanois. Pod jejich vedením bylo natočené vynikající studiové album "The Unforgettable Fire", které vznikalo v létě 1984 na starobylém zámku Slane nedaleko Dublinu. Singlový hit "Pride (in the name of love)" se téhož roku vyšplhal na třetí příčku britské hitparády. Toto album si koupilo více než osm milionů posluchačů! Na následujícím celosvětovém turné se kamióny počítaly na desítky, spolupracovníci na stovky a objednávky na dosud neznámé nové album na milióny. Po 13. červenci 1985, kdy U2 zazářili na koncertu Live Aid se rozšířila mezinárodní pověst skupiny a prodej předcházejících alb U2 se údajně ztrojnásobil.

Páté studiové album "The Joshua Tree" (1987), produkované Brianem Enem se pak stalo v Británii za 48 hodin platinovým, v Americe po dva a půl měsíce okupovalo špici hitparády a celkově našlo šestnáct miliónů osamělých srdcí. Na tomto LP Bono spojil nejsilnější dojmy z koncertních vystoupení a pobytu v Americe s manželskou krizí a smrtí blízkého člověka motivem keře s pokroucenými větvemi, který je domovem v pouštích amerického jihozápadu a nemá letokruhy, takže se nedá zjistit jeho stáří. Když se tam v předminulém století usazovali mormoni, dali mu jméno Joshua Tree (strom Jozue) podle pasáže z Bible. Z alba "The Joshua Tree" se v roce 1987 celosvětově prosadily tři hity: "With or Without You" (# 1 USA; 4 GB), "I Still Haven't Found What I A'm Looking for" (# 1 USA; 6 GB) a "Where Streets Have No Name" (# 13 USA; 4 GB). Této desky se jen v USA prodalo více než 10 miliónů nosičů.

Filmový černobílý dokument "Rattle and Hum" z roku 1988 zachytil čtveřici U2 v Americe. Živá atmosféra tohoto amerického turné, obohacená o později dotočené studiové skladby pak vyšla i na stejnojmenném dvojalbu, které přineslo kapele i první britskou singlovou jedničku v podobě skladby "Desire" (# 3 USA; 1988). 18. 11.1991 vyšlo výborné album "Achtung Baby", které U2 opět nahráli pod producentským dohledem odborníka přes duši Briana Ena a specialistu na srdce Daniela Lanoise. Z něj vyňatý singl "Fly" se dostal na konci roku 1991 na vrchol britské hitparády. Turné Zoo TV začalo 29. 2. 1992 v Lakelandu na Floridě a trvalo téměř dva roky. Bono se tehdy převtělil do postavy nazvané The Fly. Roku 1993, kdy se Zoo TV přesunulo do Evropy bylo přejmenováno na Zooropu. V roce 1993 čtveřice vydala studiovku "Zooropa" na které hostoval Johnny Cash a roku 1997 překvapivě hodně tanečně laděné CD "Pop". Album bylo první deskou od roku 1984 na které nespolupracoval Brian Eno. Vedle mnohaletého producenta Flooda byl tentokrát přizván ke spolupráci třiatřicetiletý skotský DJ Howie B. Společný výsledek byl překvapivě hodně tanečně a elektronicky zaměřený. V rámci turné PopMart koncertovala čtveřice U2 14. srpna 1997 i na pražském Strahovském stadiónu. Experimentující Iry přišlo na těchto představeních celosvětově zhlédnout téměř čtyři milióny fanoušků. V roce 2000 se Bono podílel jako spoluautor na scénáři k filmu "Million Dollar Hotel", jehož ozdobou se stala čtveřicí U2 nahraná skladba "The Ground Beneath Her Feet", zhudebnělý text spisovatele Salmana Rushdieho, jehož U2 podporovali v nedobrovolném exilu kvůli Satanským veršům. Nové album U2 nazvané "All That You Can't Leave Behind" vyšlo 30. 10. 2000 a doposud se jej celosvětově prodalo více než 8 miliónů nosičů. V písničce "Stuck in a Moment You Can't Get Out of" (s textem o Michaelu Hutchencovi), původně zpíval i Mick Jagger z Rolling Stones a jeho dcera Elizabeth. Kapela U2 se však nakonec rozhodla jejich vokály vystřihnout. Melodické skladby tohoto úžasného, snad až příliš líbivého alba svým akustičtějším pojetím připomínají tvorbu irské čtyřky U2 osmdesátých let. Edgeova kytara opět báječně zvoní ("Walk On"), Bonův hlas je naléhavý ("In a Little While"; "When I Look at the World"), texty velmi osobní ("New York", "Stuck in a Moment ...") a skladby obohacené o gospelové sbory ("Stuck in a Moment ..."). Turné Elevation Tour 2001 započalo 24. března ve Spojených státech, konkrétně v Miami a do Evropy se přesunulo 6. 7., tehdy kapela vystoupila v hlavním městě Dánska Kodani. Evropské turné U2 uzavřelo vystoupení v historických místech irského zámku Slane.

27. února 2002 kapela U2 získala čtyři Grammy. Jistou zajímavostí je, že jim k ceně pokaždé dopomohl jiný singl ("Elevation", "Stuck in a Moment You Can't Get Out of", "Walk On"). Ocenění byli i za album "All That You Can't Leave Behind".

Americký časopis Rolling Stone vydal přehled hudebních hvězd, které v roce 2001 vydělaly nejvíce dolarů. Na prvním místě se umístili U2, kteří po vydání alba "All That You Can't Leave Behind" a absolvování turné "Elevation" získali celkem 61 milionů, 9-set tisíc dolarů.
Irské čtveřici U2 bylo 22. listopadu 2004 vydáno studiové album "How to Dismantle an Atomic Bomb". Produkce této hodně kytarové desky se ujali Chris Thomas a Steve Lillywhite. Jimmy Lovine pak dokončoval natáčení ve Francii. Pilotním singlem se stala správně 'ušpiněná' skladba "Vertigo", jejíž videopodoba byla natočena v národním parku Delta de L'Ebre na španělském pobřeží. Tuto rockovou pecku U2 nahráli údajně skrze staré zesilovače s tím správným zkreslujícím zvukem. Zbývající část alba je hodně vyklidnělá a napoplá. U2 se 23. listopadu 2004 postarali o rozruch v New Yorku. Nejprve natáčeli videoklip na plošině nákladního vozu projíždějícího ulicemi Manhattanu a pak v Brooklynu uspořádali neohlášený koncert zdarma. Vystoupení pod širým nebem na břehu East River mezi Brooklynským a Manhattanským mostem se zúčastnilo pár tisíc lidí, kteří se o něm dozvěděli z internetu nebo od známých. Bono, The Edge, Larry Mullen a Adam Clayton představili během pětačtyřicetiminutového koncertu skladby ze svého posledního alba "How to Dismantle an Atomic Bomb". U2 v britském albovém žebříčku s deskou "How to Dismantle an Atomic Bomb" po deváté ve své kariéře dobyli číslo jedna. To se nepodařilo jen dvěma studiovým albům, druhému LP "October" a výtečnému opusu "Achtung Baby". V Česku si U2 vedli také velmi dobře - 27 000 prodaných alb za první týden po vydání je katapultovalo na první pozici prodejního žebříčku IFPI v České republice. U2 získali za skladbu "Vertigo" tři ocenění Grammy za rok 2004, když zabodovali v kategoriích "Nejlepší videoklip", "Nejlepší rocková skladba" a "Nejlepší skupinová nahrávka v oblasti rocku". 15. března 2005 byli v New Yorku uvedeni do jubilejní dvacáté Rock & Roll Hall of Fame, tedy rock'n'rollové síně slávy. Světové turné mělo původně začít 1. března v Miami na Floridě. Jeho počátek byl však kvůli onemocnění příbuzného jednoho z členů kapely posunut o tři týdny. Celosvětová šňůra tak byla zahájena 28. března 2005 v San Diegu. V červnu 2005 začala evropská část jejich šňůry.U nahrávání videa "City of Blinding Lights", které se natáčelo na pódiu General Motors Place asistovalo tři a půl tisíce pozvaných fanoušků U2. Po sedmihodinové frontě se šťastlivci, kteří přišli na inzerát kanadských rozhlasových stanic a oficiálního webu kapely, dostali do záběrů kamer, za což byli od vystupující irské čtveřice odměněni sedmi verzemi chystaného nového singlu a v půl desáté večer i odehranými bonusy v podobě songů "Vertigo", "All Because of You" a "Sometimes You Can't Make It On Your Own". 5. července U2 vystupovali na stadiónu Śląski polského města Chorzow. Irové mají v roce 2005 v plánu turné po Spojených státech, Kanadě, Evropě, Japonsku a Austrálii. Po ukončení evropské části turné se U2 vrátí se za oceán a od 12. září do 19. prosince 2005 absolvují v Severní Americe třiatřicet přidaných koncertů na pětadvaceti místech. Jedná se vlastně o kompenzaci za odložený začátek turné; začátek celé série bude v kanadském Torontu, konec v Portlandu. Na pódiu by se mělo vizuálně trojrozměrně kouzlit za pomocí programu "Vertigo".

Elvis Presley :D

12. ledna 2009 v 16:26 HUDEBKA
Poválečná léta v Americe? Žádná nuda. Studená válka je v plném proudu, senátor McCarthy pronásleduje 'komouše' a Coca-Cola se začíná prodávat ve velkých lahvích. Kulturní scénu ale pořádný rozruch teprve čeká. Blues se sice z mississippské Delty šíří dál a dál na sever a skladby Muddyho Waterse, J. L. Hookera nebo B. B. Kinga se stávají hity, vládu ale stále drží liga gentlemanů se stetsony a bigbandem v zádech - Perry Como, Bing Crosby nebo Frank Sinatra.

O něco dříve, 8. ledna 1935, se v Tupelu poblíž Memphisu narodili chudým rodičům Vernonu a Gladys Presleyovým synové Jesse Garon a Elvis Aaron. Jesse ale zemřel jen několik hodin po porodu. Snad právě proto se stal druhý syn pro rodiče - zejména pro Gladys - vším. Pečovali o něj jako o oko v hlavě - do sedmnácti prý nestrávil noc mimo domov. Plachý a stydlivý Elvis odmala zpíval v kostelním sboru a učil se hrát na kytaru. V roce 1949 se celá rodina přestěhovala do Memphisu v Tennessee, do 'rodiště blues', kde začal Elvis navštěvovat střední školu a trávit spoustu času v afroamerickém sousedství; často ho vídávali v klubech na proslulé Beale Street, kde poslouchal blues B. B. Kinga a Ferryho Lewise.

Střední školu dokončil v roce 1953 a začal pracovat jako řidič náklaďáků. Jednoho dne však, poněkud nesvůj, minul reklamní tabuli s nápisem "Nahrajte si své vlastní elpíčko, jen $4 za 2 písně" a vkročil do dveří nahrávací firmičky Sun Studios. Snad to měl být dárek pro Gladys k jejím narozeninám, snad chtěl Elvis jen slyšet, jak bude jeho hlas znít z desky. Natočil "That's When Your Heartache Begins" a "My Happiness". Sekretářka, slečna Keiskerová, si k jeho jménu napsala "Docela dobrý na pomalé věci" a šéf Sam Phillips se s ním rozloučil zdvořilým úsměvem a slovy "...díky, možná Vám zavoláme".

Dlouho se ale nedělo vůbec nic. K Phillipsovi chodila spousta místních talentů; platili mu za svá vlastní vystoupení, jen aby slyšeli svůj hlas nahraný na desku - černoši, běloši, zpěváci blues, country i přeslazených milostných písní. Phillips dobře odhadl, jaký typ by potřeboval, když jednou slečně Keiskerové řekl památnou větu: "Kdybych našel bělocha s černým zpěvem a cítěním, vydělám milion dolarů". Jednoho dne se přece jen rozhodl, že ten kluk, který se k nim chodí pravidelně vyptávat, jestli nevědí o kapele, která by potřebovala zpěváka, dostane druhou šanci. Jako doprovod k Elvisovi Phillips pozval místní muzikanty Billa Blacka a Scottyho Moorea. Scházeli se několik dní po nocích a zkoušeli hrát všechno možné. Byli už unavení, přestávalo je bavit Phillipsovo "Bylo to dobré, ale zkusíme to znova," nebo "Bylo to dobré, ale zkusíme něco jiného". Znova a znova se pokoušeli o různé - převážně countryové - hity, dokud Elvis nezačal hrát blues "That's Allright Mama". Scotty později vzpomínal "Začali jsme u tý písničky poskakovat a všelijak blbnout. Samovi se to ale líbilo, takže jsme ji nahráli." Natočili tak první Elvisův lokální hit. Mnoho dýdžejů ale píseň nehrálo právě z důvodu, pro nějž si jí Phillips tolik považoval: mysleli si, že ji zpívá černoch.

U Sun vyšly Elvisovi ještě čtyři singly - "Good Rockin' Tonight", "Milkcow Blues Boogie", "Baby Let's Play House" a "Mystery Train". Šlo o něco nového - asi blues, tak trochu country, přitom se to ale dalo poslouchat i jako pop, navíc zazpívaný tím podmanivým, rozechvělým tenorem, který byl prostě a jednoduše sexy. Co na tom, že B. B. King o Elvisovi prohlásil: "Jó, viděl jsem ho zpívat u Phillipse. Celkem dobrý country, řek bych. Neslyším v tom nic černýho." Phillips už věděl, že má svůj objev. V celé situaci se odráží nevraživost mezi bělochy a černochy v tehdejší Americe; výstižně to popsal jeden z afroamerických memphiských dýdžejů, Rufus Thomas: "Mě to zpočátku taky dvakrát nebralo - bílej kluk, co se snaží o černý cítění... šlo to mimo mě. Ale zlepšoval se. Pozdějc jsem byl jedinej černej dýdžej v Memphisu, co pouštěl jeho nahrávky. Myslel jsem si, že Phillilpse černá hudba bere, jenže - jak měl jednou Elvise, už na nás kašlal. Už pak nikdy nenatočil žádnýho černocha." V podstatě se tak opakovala situace ze třicátých let, kdy jazz získával na popularitě prostě tím, že jej začali hrát běloši. Nyní se totéž přihodilo blues - a potažmo rock'n'rollu.

Na koci roku 1955 se Phillips vzhledem k finančním problémům rozhodl Elvisův kontrakt i s katalogem písní prodat. Za 35 000 dolarů jej koupil ilegální přistěhovalec z Holandska "Plukovník" Parker, aby vzápětí Elvisovi zajistil lukrativní smlouvu s velkým labelem RCA. Za zálohu ve výši 5 000 dolarů Elvis koupil matce růžový Cadillac. Zkrátka rozhodně nepřišel ani sám Parker - dle smlouvy mu náleželo 25% Elvisových příjmů.

2. února 1956 Elvis poprvé vystupuje v televizi, na stanici CBS v pořadu The Dorsey Brothers Stage Show, aby předvedl svůj nový singl "Heartbreak Hotel", píseň s tématem romantického zajetí, která umně balancuje mezi blues, rockem a popem: "Jó nechala mě moje holka / a tak mám nový místo kde bejt / až tam, na konci opuštěný ulice / v Hotelu Zlomených srdcí / jsem kvůli tobě tak sám, zlato / jsem tak sám, že bych moh umřít". Vystoupení znamenalo totální průlom rock'n'rollu a začátek elvisovského šílenství. Elvis byl na pódiu jiný než ti, co přišli před ním - hlučný, agresivní a sexuálně vyzývavý. Pro generaci rodičů byl vulgárním floutkem, který kazí jejich děti, pro mladé se ale stal Bohem. V dubnu singl "Heartbreak Hotel" vystoupal na vrchol hitparády. Následovala série dalších televizních šou, ve kterých Elvis znovu šokoval diváky vyzývavým projevem. Završením šňůry bylo vystoupení v legendární Ed Sullivan Show 9. září 1956, na které se dívalo rekordních 60 miliónů diváků. Přitom sám Sullivan nakonec podlehl nátlaku moralistů a nařídil, aby kamery Elvise snímaly od pasu nahoru, aby nebylo vidět pohyby jeho boků. Mezitím se stal "Heartbreak Hotel" číslem 2 ve Velké Británii a jeho celosvětový prodej přesáhl sedm miliónů nosičů. Navíc Parker pro Elvise vyjednal smlouvu na tři filmy u společnosti Paramount.

Následovala série singlů, z nichž mnohé se staly číslem 1 v hitparádách po obou stranách Atlantiku: "Hound Dog", "Don't Be Cruel", "Love Me Tender", "Too Much", "All Shook Up", "Jailhouse Rock" a další. Vydávání singlů neustalo ani během Elvisovy dvouleté vojenské služby v Německu, na niž nastoupil v březnu 1958. Krátce po návratů domů opět rozboural hitparády anglickou verzí slavné italské písně "O Sole Mio", "It's Now Or Never" (česky Milan Chladil - "Za rok se vrátím"). Ve světě se prodalo přes devět miliónů nosičů. Začátkem šedesátých let Elvis pravidelně koncertoval a vydával další a další hity - "Are You Lonesome Tonight?", "Wooden Heart", "Surrender", "Can't Help Falling in Love", "Good Luck Charm" ...seznam je téměř nekonečný.

Většinu šedesátých let ovšem Elvis strávil natáčením filmů - hraje ve více než 30 snímcích. Jeho hvězda v tomto období ztrácí na lesku; jeho filmy svou kvalitou rozhodně nepatří mezi špičku a světovou hudební scénu válcuje slavná liverpoolská čtyřka. Elvis je stále 'Králem' rock'n'rollu, misky vah se ale naklánějí více a více na stranu The Beatles, kteří jsou podle Lennona 'větší než Ježíš'. Elvis se s Beatles setkal ve svém domě v Los Angeles na sklonku jejich amerického turné (1965). Beatles toto setkání později popisovali jako jedno z největších v životě, ačkoli už tehdy věděli, co Elvis řekl při setkání s prezidentem Nixonem: "Víte, Pane, tihleti Beatles ...jsou velmi neameričtí. A berou drogy." Poněkud nerebelské prohlášení. V podstatě se zde říká "Myslím, že to opravdu není hudba vhodná pro naši mládež." Je to ještě vůbec Elvis? Rebel, kvůli kterému puritáni zuřili a fanynky omdlévaly? Měl pravdu John Lennon, když později řekl: "Než vstoupil do armády, byl pro naši generaci Elvis totéž, co Beatles pro šedesátý léta. Jenomže tam, když ho holili, asi zajeli i mezi nohy. Od tý doby to prostě NEMÁ KOULE. Jasně, že ještě pár dobrejch věcí natočil, jenže... Podle mě tehdy zemřel. V den, kdy vstoupil do armády."? Pravda je taková, že mnohem víc než rebelem je už Elvis zavedenou hvězdou šoubyznysu. Partnerství s Parkerem vyneslo oběma desítky milionů dolarů.

1.května 1967 se Elvis v Las Vegas oženil s Priscillou Anne Beaulieuovou, nevlastní dcerou důstojníka, který Elvisovi velel během jeho vojenské služby. Prý spolu strávili jedinou noc - tu svatební. Kdo ví. Každopádně přesně devět měsíců po svatbě, 1. února 1968, se páru narodila dcera Lisa Marie.

4. dubna 1968 je v Memphisu zavražděn bojovník za práva černochů Martin Luther King a velkými městy Ameriky otřásá vlna násilí. Bezvýchodnou situaci v černošských ghettech Elvis popsal o rok později v jedné ze svých nejsilnějších písní, "In the Ghetto". Skladba vyšla na albu "From Elvis to Memphis", 'návratu k rocku', které je mnohými považováno za nejlepší Elvisův počin (v čemž se ovšem, bohužel, odráží fakt, že Elvis dlouho před touto deskou nic kvalitního nenatočil). Deska obsahuje ještě další velký hit, "Suspicious Minds", poslední píseň, se kterou Elvis během svého života dobyl vrchol amerického žebříčku. Už dříve, 3. prosince 1968, se ale v pořadu televize NBC vrátil na pódium. Následovala šňůra vyprodaných koncertů po celé Americe.

14. ledna 1973 odehrál Elvis své vůbec nejúspěšnější vystoupení, "Elvis Aloha koncert" na Havaji. Byla to v té době s náklady 2,5 milionu dolarů vůbec nejdražší šou a zároveň první, která byla pomocí satelitu vysílána po celém světě. V sále bylo na 6000 lidí, na přímý přenos se jich ale údajně dívala více než miliarda (!!), což představuje bezmála třetinu tehdejší světové populace.

V té době už měl Presley rok po rozvodu s Priscillou, která dostala do péče Lisu Marii. (Ta byla o mnoho let později krátce manželkou Michaela Jacksona a prosazovala se jako herečka, podobně jako její matka.) Elvis žil po rozvodu izolovaně ve svém paláci Gracelandu. Přejídal se a silně přebíral dávky předepsaných léků, na nichž byl závislý. S nadváhou, v těsném úboru a s uhlazenými šlágry, které rock nepřipomínaly ani v nejmenším, úspěšně parodoval sebe sama. Více a více koncertů bylo rušeno kvůli jeho zdravotním problémům. Přesto se konal ještě jeden velmi úspěšný - na Nový rok 1976 v Pontiacu v Michiganu, kam přišlo 60 000 lidí. Následovalo neúspěšné album "From Elvis Presley Boulevard, Memphis, Tennessee".

16. srpna 1977 našla Elvisova snoubenka Ginger Aldenová jeho mrtvé tělo v koupelně v Gracelandu. Oficiální příčinou smrti byla srdeční arytmie, což u hvězd šoubyznysu zpravidla znamená zneužívání léků a drog. Na pohřeb, který se konal 18. srpna, přišlo více lidí než na jeho největší koncert - asi 80 000. Přes toto všechno existuje populární teorie "Elvis žije". Mnoho lidí udávalo, že Elvise "po jeho smrti" viděli, nebo že žije v jejich blízkosti v ústraní toho nebo onoho maloměsta. Další říkají, že si s Elvisem dopisují nebo telefonují, a opravdu speciální kategorii tvoří ti, kteří tvrdí, že jsou Elvis.

Z kterékoli strany vzato, Elvis Presley je dost možná nejdůležitější postavou hudební historie a jedním ze symbolů Ameriky. Závratná kariéra vytvořila kolem jeho osoby roušku mysticismu a tak se mu dodnes dostává bezmezného obdivu i tam, kde si jej nezaslouží; natočil řadu velmi špatných filmů a některé jeho nahrávky z pozdější doby jsou čistě komerční produkty bez sebemenší umělecké hodnoty. Přesto je jednou provždy pionýrem, který spojil černou a bílou hudbu v jediný celek, jehož se stal králem: králem rock'n'rollu.

Elvis Presley

12. ledna 2009 v 16:23 | http://referaty-seminarky.sk/elvis-presley/ |  HUDEBKA
"Amerika nám dala světu čtyři pozoruhodnosti: baseball, Mickey Mouse, coca colu a
Elvise Aarona Presleyho," píše Jerry Hopkins kterému vděčíme za většinu knih napsaných o
"Králi Rock ´n Rollu" Elvis se narodil 8. ledna 1935 v Tupelu ve státě Mississippi Vernonu a Gledis Presleyovým společně s jeho dvojčetem který zemřel 6 hodin po porodu. Po dvou letech se přestěhovali do memphisu. Kdž mu bylo 22 let koupil si vilu Graceland. Graceland se stal po Bílem Domě
nejnavštěvovanějšim domě v USA. Elvis slyšel že jeden Americký Prezident se díval na tři televize zároveň a pořídil si stejný set. Ale teď k jeho vlastní kariéře. V sedmnácti letech nahrál svou první desku u Sun Records pro matku Gledis. Asi rok a půl hrával po stodolach a restauracích. Jeho prvním šlágrem bylo That is all right mama!. Jakmile stoupl prodej desek tak udělal to co by udělal každý muž v jeho věku koupil si auto
a to ne jen jedno hned čtyři a to Cadilaky jeden byl modrý, ale Elvis donutil prodejce aby ho přestříkal na řůžovo a tak se stal růžový Cadilak symbolem Rock And Rollu padesátých let a Elvise vůbec. Elvisova deska That´s all right mama vydávana pouze v městě Memphis a v jeho okolí měla asi 1600 majitelů. Zato desky Teddy Bear bylo prodáno přes 2000000 nahrávek. Když se Elvis poprvé objevil v televizy v pořadu Miltona Berla stoupla rázem sledovanost tohoto pořadu, ale jakmile přišel po druhé předpovídaly novináři že půjde tak rychle dolů jak šel nahoru. Proč? Protože většině americké populace se při písni Hound Dog nelíbyly pohyby jeho nohou. Po pořadu dostal Milton Berle 700000 kritických dopisů a ani jeden pochvalný.Ozval se Holywood a Elvis si zahrál va svém první filmu. Byla to kovbojka a nesla jméno po Elvisově v té době největším šlágru Love me tender. Když se objevil po třetí v pořadu Eda Sulivana. Tak Amerika rozhodla že se Elvis nesmí točit do televize od pasu dolů. Při svém posledním televizním vystoupení si Elvis vymyslel pohyby rukou. Elvis měl rád televizi, ale televize neměla ráda jeho. Proto už Elvis nikdy v televizy nevystoupil. Po několika koncertech odešel točit další film se jménem Loving you. V tomto filmu jsou jedny z nejlepších Elvisových písní. Když se natáčela jedna taneční scéna pozval Elvis do pódia svoji matku. Když pak umřela nechtěl už Elvis tento film nikdy vidět. Elvis natočil i jiné filmy např: Jailhouse rock ze kterého pochází první televizní klip světa mimochodem k písni jail house rock si utvořil svou vlastní choreografii.

Elvis odešel na vojnu do Německa. Ykdyž měl Elvis v Německu volné výkendy a svou chatu po příjezdu do států řekl že mu nejíce chyběl šoubisnis. Elvis se vlastně po příjezdu do USA octl v úplně jiné době. Tou dobou byly 60. léta. Pro něj byla největší událost šedesátých let smrt matky, kterou velmi miloval. Elvis začal natáčet Filmy mezi nimy například: Girls, Girls, Girls, Kissin´ cousins a můj nejoblíbenější Kid Galahad. Za svou kariéru natočil 31 filmů. V roce 1967 se oženil. Elvis se začal nudit a tak se navrátil na koncertní podium. Rozvedl se v roce 1973. A v roce 1977 umírá. Při smutečním obřadu napočítal 750000 přímo účastníků. .

Propast Macocha

10. ledna 2009 v 18:52 ZEMĚPIS
Propast Macocha

Světoznámá propast Macocha je asi 138,7 m hluboká. Je to největší propast
tohoto typu v České republice a i ve střední Evropě. Původně to byla velká
jeskyně a zřícením jejího stropu vznikla propast. Horní část propasti je dlouhá
174 m a široká 76 m. Na okraji propasti jsou umístěny dva vyhlídkové můstky.
První z nich je umístěný na nejvyšším místě a jmenuje se Horní můstek. Druhý
z nich je 92 m ode dna propasti a je z něho vidět na dno propasti.

Propast Macocha dostala jméno podle pověsti ze 17.století.. Tento příběh má
skutečné historické jádro v události, která se stala podle místní kroniky kolem
roku 1693.
Dno propasti pokrývá částečně suť (zbytky zborceného stropu), částečně
usazené horniny a dvě menší jezírka. Horní jezírko, jehož hloubka je asi 13,5 m
je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami, takže není shora vidět, a
jeho hloubka je přibližně 30 m (nové výzkumy ukazují, že je jeho hloubka mnohem
větší, prý přesahuje hloubku 50 m). Dnem propasti protéká říčka Punkva. Tato
říčka je soutokem Bílého a Sloupského potoka v podzemí Amatérské jeskyně.
Na dno propasti říčka vtéká Jalovým korytem do Horního jezírka a pak do
Dolního jezírka a Trámovou jeskyní pokračuje dále do Černých jezer a
Punkevních jeskyní. Po ní se můžeme svést na lodičkách při návštěvě Punkevních
jeskyň.
Pohled do propasti byl bohužel posledním i pro několik desítek sebevrahů, kteří
dobrovolně ukončili svůj život skokem do hlubiny.

? Trochu historie
V roce 1723 do propasti jako první sestoupil brněnský minorita Lazar Schopper
a tím byla zahájena dlouhá řada odvážných činů nadšenců i skutečných badatelů,
kteří s nasazením vlastních životů odhalovali krok za krokem tajemství Macochy.
Významným mezníkem je rok 1856, kdy do propasti organizoval výpravu známý
krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel, který již odborně hodnotí propast a
přilehlé jeskyně. Na rozdíl od dřívějších průzkumníků, kteří k sestupům používali
lan, uskutečnil v roce 1856 E. Hanke von Hankenstein zcela netradiční sestup
pomocí skládacích žebříků. Dále následovala řada expedic pod vedením známých
badatelů jako je Dr. M. Kříž, R. Trampler, F. Koudelka a další.
Od roku 1901 zahájil systematický průzkum Macochy K. Absolon. Výsledkem
vědeckých výprav bylo detailní poznání poměrů propasti a jeskyní na propast
vázaných. Tyto práce vyvrcholily v roce 1914 zpřístupněním propasti Macochy
po suchu Punkevními jeskyněmi. V letech 1920-1933 pak následovaly objevy a
zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě. Tajemství vod před
Macochou však přes veškeré pozdější snahy zůstalo neodhaleno až do roku 1969.

? Vznik říčky Punkvy
Povrchové toky přitékající na území Moravského krasu mizí na hranicích vápenců
četnými ponory do podzemí. K největším v severní části krasu řadíme propadání
Bílé vody v Nové Rasovně u Holštejna a propadání Sloupského potoka ve
Starých skalách u Sloupu. Soutokem těchto dvou hlavních zdrojnic a řady
menších přítoků vzniká v podzemí říčka Punkva. Vody Punkvy se poprvé objevují
na denním světle na dně propasti Macochy. Zde v Dolním jezírku znovu mizí do
podzemí a protékají Punkevními jeskyněmi.
Vzájemné vazby jednotlivých zdrojnic Punkvy byly v hrubých rysech známy již
prof. K. Absolonovi. Avšak teprve objev podzemního toku Bílé vody v jeskyni 13-C
u Holštejna v roce 1964 a systematický postup po aktivním toku přinesly zásadní
výsledky. V návaznosti byl v roce 1969 objeven členy Speleologického klubu
v Brně systém amatérské jeskyně. Tím bylo prakticky odhaleno tajemství Punkvy
a jejích přítoků. Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní,
z části protékaných podzemními vodami. Monumentální dómy jsou zdobeny
bohatou krápníkovou výzdobou. Po vodě však cestu ke dnu propasti Macochy
uzavírá 390 m dlouhý složitý sifonový systém. Tento se poprvé podařilo proplavat
až v roce 1975.

? Dolní můstek Macochy
Výška 92 m nad hladinou Horního jezírka. Pohled na dno propasti je překrásný.
Výhled je mnohem lepší než z Horního můstku. Bohužel je teď momentálně
uzavřený. Je na něm spadnutý strom, který poškodil zábradlí a možná i samotný
můstek. Dolní můstek byl vybudován v roce 1899 Klubem českých turistů.

? Pověst
Ve vesnici Vilémovice žil mladý sedlák. Jednoho dne jeho žena začala postonávat,
chřadla, až jednoho dne zavřela oči navždy a nechal po sobě malého chlapce,
sirotka. Za nějaký čas se sedlák znovu oženil, hospodářství vzkvétalo a sedlák se
začal opět usmívat. A než se sešel rok s rokem, nové hospodyni se narodil
chlapeček. To bylo radosti! Zato na Martina, na toho sirotka, přišly zlé časy. Ať
dělal co dělal, nic nebylo maceše po chuti, pořád jen hubovala. Inu proto na něj
zanevřela, že právě on dostane celé hospodářství, a její vlastní dítě nic.
Sedlák si brzy všiml, že Martin se má u nové mámy zle. Tajně mu přilepšoval, ale
nahlas si netroufal před ženou nic povědět, myslil si: Nač dělat v chalupě
rozbroje? Žena je pracovitá, pořádná, však se to nějak samo srovná.
Jednou v létě jel hospodář do města na trh a mladšího synka vzal s sebou. Doma
zůstala panímáma sama s Martinem. Řekla mu: "Víš co? V lese je plno jahod,
vezmeme si hrnky a nasbíráme si jich." Chodili po lese, na stráni našli v trávě
plno voňavých jahod, keře byly obsypané malinami a brzy měli vrchovaté džbánky.
Až najednou se dostali do míst, kam si málokdo z vesnice troufl. Černala se tu
propast, temná, studená a hlubokánská, až se tajil dech, a v té propasti se
zelenalo jezero, a o tom si lidé vykládali, že nemá dno. Selka i chlapec se zarazili
a chtěli rychle odejít odtud pryč, tu si macecha všimla, že na srázu propasti
roste jahodí a v něm se červenají jahody, pěkné a veliké, až se smály. Bleskla jí
hlavou hrozná myšlenka. Rozhlédla se, jestli jsou v lese sami, a řekla Martinovina
oko laskavě: "Podívej se na ty pěkné jahody! Natrhej je, byla by to věčná
škoda nechat je být." Martin se bál, ale odepřít maceše, to si taky netroufal.
Naklonil se nad kraj propasti a tu do něho selka strčila, až zavrávoral, pustil
hrnek a padal do hlubin. Macecha se otočila a prchala od propasti. Ještě pořád
slyšela, jak Martin vykřikl. Bloudila po lese, jako by ji někdo štval, a stále jasněji
si uvědomovala, co provedla. Copak by ji to mohl nikdo odpustit? Mohla by ještě
spokojeně žít? Jako by ji nohy samy donesly znovu k propasti, zakryla si oči a
skočila dolů.
Sedlák se vrátil z města, vypřáhl koně a vůz dal do kolny. Přijde do jizby, ale
v chalupě prázdno, pec studená, chlapec i žena někde pryč. Už zvonilo klekáni a
oni pořád nikde a navíc se začalo mračit, chystalo se k bouřce. Šel se tedy optat
k sousedům kam šli: "Vzali si hrnky a šli do lesa na jahody," dověděl se. Padla
na něho divná úzkost. Už neměl doma stání, nečekal, sebral se, a rovnou do lesa.
Chodil křížem krážem, volal a poslouchal, všechno na darmo. V tom se spustila,
divoká bouřka, vítr ohýbal stromy a hrom bil, jako by se nebe hroutilo.
Poslouchal a zdálo se mu, jako by v tom rachocení slyšel slabý pláč. A přímo od
propasti! Sebral všecku odvahu, lehl si nad sráz, naklonil se nad hlubinu a polekal
se! Mnoho metrů pod ním visel na větvích borovice jeho Martin. "Drž se, jen
ještě chvilku se drž, doběhnu pro lano, vytáhneme tě!"
Běžel zpátky do vesnice, svolal sousedy, pobrali provazy a žebříky a spěchali
cestou necestou k propasti. Přišli ještě včas. Vytáhli Martina nahoru. Byl
promoklý a odřený, místo řeči jen plakal. "Kde je máma?" ptal se sedlák.
Teď se teprve dověděli, jak Martin padl do propasti a jak zázračně se zachránil.
A macecha? Na srázu propasti, na jednom křoví, co rostlo z jeho úbočí, našli
šátek. Už si domysleli, co se stalo.
Od těch dob se propasti říká Macocha. A za bouřlivých dnů, když se po lese honí
vítr a bije hrom, bývá slyšet z propasti pláč. To prý v ní naříká nešťastná
macecha…



PROPAST MACOCHA
Referát ze zeměpisu

Obrázek “http://www.moravietour.com/carte/moraviesud/images/macocha.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.