Červenec 2008

Mentální Anorexie

28. července 2008 v 11:23 RODINKA
Přechodně může dítě odmítat potravu v souvislosti s rozvojem běžného onemocnění. Déle trvající nechutenství nebo jiné příznaky poruchy příjmu potravy mohou být projevem závažnějšího tělesného postižení, ale i psychických problémů dítěte.
K posouzení závažnosti poruchy příjmu potravy je však často nutné eliminovat některé subjektivní představy rodičů či prarodičů, co dítě snědlo či mělo by sníst. Významným kritériem k hodnocení poruchy příjmu potravy je celkové posouzení zdravotního stavu dítěte, zvláště pak dynamiky změn jeho růstu a vývoje. Mezi dětmi s omezeným příjmem potravy nacházíme i děti zcela zdravé, jejichž růst a vývoj je přiměřený. Tyto děti jsou často velmi čilé, jídlo není v popředí jejich zájmu. Naopak děti s nadměrným příjmem potravy se méně pohybují. Těchto dětí ve vyspělých zemích přibývá, což vede k obezitě a rozvoji civilizačních onemocnění.
Terminologické onemocnění "dítě s poruchou příjmu potravy" je však nejvíce používáno pro ty děti, u nichž se vzájemně propojují a potencují psychické a tělesné obtíže. Uplatňuje se zde řada faktorů, od individuálních přes rodinné až po společenské.
Uvedené obtíže s poruchou příjmu potravy se mohou objevit již od časného věku. Rodiče si stěžují, že dítě nechce jíst nebo si v jídle vybírá. Tyto obtíže mohou vést až k úbytku tělesné hmotnosti a kolísání nálady dítěte. Děti uvádějí důvody, proč nejedí - např. že jim bude určitě špatně, že jídlo nespolknou, že se udusí, pozvracejí a často udávají po jídle bolesti břicha. V další fázi začínají nepřiměřeně vnímat svoji hmotnost a postavu - a to je již typické pro děti s mentální anorexií.
Mentální anorexie
Největší výskyt tohoto onemocnění je spojen s druhou polovinou 20. století (i když je popsal již Avicenna v 11. století). Porucha se vyskytuje častěji v zemích, kde je nadbytek potravin, kde jsou hodnoty života více zaměřeny na úspěch, výkon, sebeovládání. Pro tento životní styl je charakteristická péče o vzhled, tělo, kdy štíhlost je spojena s mládím, aktivitou, úspěšností. Nemalou roli zde sehrávají masmédia - časopisy, rozhlas, televize - které zdůrazňují ideály krásy, módu, reklamy na dietní přípravky, různá cvičení. Paradoxně tak mohou vytvořit až zkreslený obraz reality, který ovlivňuje dospívající děti a přispívá tak k četnosti poruch příjmu potravy.
Mentální anorexie postihuje převážně pubertální a adolescentní dívky a také mladé ženy. Výskyt je asi u 1 % dospívajících dívek. Chlapci a muži nejsou vyloučeni, ale odhaduje se jeden chlapec na 10 až 20 dívek a žen. U mentální anorexie prakticky nejde o klinické nechutenství, ale o redukci příjmu potravy a přemáhání hladu ve snaze snížit tělesnou hmotnost.
Dívky začínají omezovat vydatná, tučná jídla. Postupně pak začnou redukovat i potraviny s minimální kalorickou hodnotou, často i příjem tekutin, nebo pijí jen čistou vodu. Bývají velmi hubené, ale přesto mají pocit, že jsou tlusté, hlavně v oblasti břicha, hýždí a stehen. Zajímají se o recepty na jídla a vaří často pro své blízké. Znají přesně kalorické hodnoty jednotlivých potravin. Zvracení je součástí způsobu, jak si udržet nízkou váhu v případě, když jsou dívky rodinami donuceny jíst. Často nadměrně cvičí a jsou-li omezovány, cvičí tajně, např. v koupelně. Dívky bývají velmi aktivní, a to v oblasti zájmů i školní činnosti. Před onemocněním jsou hodnoceny jako přizpůsobivé, často perfekcionictické. Když začnou mít problémy s jídlem, dostávají se s rodiči do konfliktů, podvádějí a lžou ve spojitosti s jídlem. Nechtějí připustit, že nejsou v pořádku, často zlostně reagují. Rodiče toto nedovedou pochopit a posléze se dostávají do konfliktů i mezi sebou navzájem.
Mentální anorexie nejčastěji postihuje děvčata v době jejich dospívání, kdy dochází k výrazným změnám ve vývoji jejich těla. Některé dívky nedokáží akceptovat ženské tělo. Proto jejich snaha vyhnout se tělesným změnám ústí v omezování potravin s více kaloriemi, aby si udržely vzhled jako před pubertou a nízkou váhu. Omezování příjmu potravy, zvracení, nadměrná aktivita, cvičení má za následek kontrolu hmotnosti a někdy až zastavení procesu dospívání. Velmi často se u dívek vyskytují depresivní projevy v chování, které jsou vázány na stav hladovění. Dívky jsou dráždivé, trpí poruchami spánku, špatně se koncentrují, sociálně se izolují. Pacienti s mentální anorexií jsou velmi citliví na psychickou a fyzickou zátěž, na narušené vztahy a komunikaci v rodině, mezi vrstevníky, na požadavky školy.
Pro mentální anorexii je typický symptom, kdy dívky i ženy se vyhýbají příjmu potravy ne pro ztrátu chuti k jídlu, ale jde spíše o přemáhání pocitu hladu a snahu dosáhnout štíhlosti omezením kalorického příjmu. Omezují zpočátku potraviny, které jsou podle nich vysoce kalorické a někdy zjišťujeme i omezení tekutin, např. vody, protože se domnívají, že i po ní přiberou na váze. Dívky často zdůvodňují své postupy tím, že se nechtějí tradičně stravovat, že je potom bolí břicho, a tím vytlačují z vědomí skutečné přání zhubnout. Strach z navýšení váhy a ztloustnutí, a to i když je dívka velmi hubená, je výrazný. Často vidíme úzkost i při "kulatém" čísle při vážení. Narušené vnímání tělového schématu (tvaru postavy) je takového rázu, že se dívka vidí silnější, než ve skutečnosti je. Tedy popírá závažnost vlastní nízké hmostnosti.

Zdravá výživa

28. července 2008 v 11:21 RODINKA
Zdravá výživa
Lidé jsou různí, žijí v různých prostředích, jsou různě zatěžováni, a proto potřebují i různou stravu. Pro všechny lidi je však vhodná strava co nejpestřejší. Při výběru jídla by lidé měli uplatňovat tyto obecně platné zásady :

- střídmě rozmanité a nepřesolené pokrmy
- málo tuků
- dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin a přiměřeně výrobků z obilovin
- málo cukrů a sladkých pokrmů
- dostatek tekutin ( asi 2 litry denně, u lidí fyzicky činných a u sportovců pak více )


Nejdůležitější složkou potravin jsou živiny. K živinám patří bílkoviny, tuky a sacharidy. Z nich získává lidský organismus potřebné látky a energii ( pro duševní a fyzickou činnost, pro udržení tělesné teploty a pro zajištění všech dějů, které v organismu probíhají ).

Bílkoviny tvoří podstatnou část buněk všech organismů. Stavebními jednotkami bílkovin je 20 aminokyselin, z nichž 12 si lidský organismus dovede připravit, ale zbývajících 8 již ne. Proto musí naše strava obsahovat i dostek bílkovin. Jsou obsaženy v mase, mléce, vejcích, mléčných výrobcích, ale i sóji a luštěninách. Nechybějí však ani v pšenici, kukuřici, rýži a ani v ovoci a zelenině. Obecně však platí, že většina rostlinných zdrojů má nižší podíl bílkovin než zdroje živočišné.

Tuky můžeme označit jako zdroje a zásobníky energie v naší stravě. Jsou buď rostlinného, nebo živočišného původu. Měli bychom dávat přednost tukům rostlinným před tuky živočišními. Jsou lépe stravitelné a neobsahují cholesterol, který je ve větší míře škodlivý. Vhodný je např. olej olivový, slunečnuicový, sójový a podzemnicový.

Za určitých podmínek tuky žluknou. Chceme-li žluknutí zpomalit, musíme :

- odstranit vodu ( přepouštění másla, škvaření sádla )
- co nejvíce zabránit kontaktu se vzdušným kyslíkem a omezit působení světla ( neprůhledný obal, uchování ve tmě, popř. pod vodou )
- snížit rychlost chemických reakcí a omezit rozvoj mikroorganismů ( uchovávání za nízké teploty ).


Sacharidy jsou pro člověka hlavním zdrojem energie, která se uvolňuje při oxidaci glukosy složitými reakcemi, přičemž konečnými produkty jsou oxid uhličitý a voda. Pokud člověk požívá velké množství sacharidů, mění se v jeho těle na tuky.
Kromě sladkých sacharidů - cukrů ( např. glukosy, fruktosy, sacharosy ) - využívá lidské tělo z potravy především polysacharid škrob. Ten je obsažen hlavně v obilovinách, rýži a bramborách.


Pití - lidé by měli pít podzemní vody, šťávy z ovoce a zeleniny a čaje . Měli by omezovat konzumaci černého čaje a kávy. Též dlouhodobé nadměrné pití mineralálních vod může způsobovat zdravotní potíže.


Tělo člověka žijícího ve zdravých podmínkách obsahuje asi 35 vázaných prvků. Uhlík, vodík, kyslík a dusík tvoří asi 98 % jeho hmotnosti. Uhlík, vodík a kyslík jsou obsaženy ve všech živinách, dusík především v bílkovinách. Ke zdravému životu potřebujeme ještě asi 25 vázaných prvků, z toho většina jsou prvky nezbytné. Patří k nim sodík ( denní doporučená dávka je 5 - 12 g, při nedostatku člověk trpíá pocitem únavy a křečemi svalů ) , draslík ( při nedostatku poruchy činnosti štítné žlázy, vyskytuje se ve špenátu, bramborách, fazolích ...), vápník ( řídnutí kostí,mléko, vejce, ryby, zelenina), hořčík ( nespavost, padání vlasů, deprese, kakao, hrách, ořechy ...), železo (bledá, nezdravá pokožka,bolesti hlavy,zácpy,nadýmání,slabost, bolavé ústní koutky, ryby, maso, luštěniny ), fosfor, síra, chlor.


Vláknina je souhrnné označení pro rozmanité makromolekulární látky, převážně polysacharidy. Hlavním zdrojem vlákniny je zelenina, ovoce, celozrnná mouka, luštěniny apod. Vláknina podporuje činnost střev, pomáhá k udržení vody v těle, přispívá k odstraňování škodlivých látek v těle.


V posledních desetiletích se v průmyslově vyspělých zemích velmi rozšířily choroby, jejichž příčinou je znečistěné životní prostředí, nadbytek potravy a její špatné složení, málo pohybu a stres. Mezi tyto civilizační choroby patří rakovina, choroby cév a srdce,choroby dýchacích cest, alergie a cukrovka.


Pro správnou funkci organismu je také důležitý příjem látek, které souhrnně nazýváme vitaminy. Je to pojem historický, který označuje různé látky, které přijíma člověk potravou buď již v potřebném složení nebo ve formě provitaminů ( sloučeniny, jež se v těle mění na účinné vitaminy ). Jejich nedostatek v potravě vyvolává vážná onemocnění a může způsobit i smrt.

Co je infekce HIV a onemocnění AIDS ?

28. července 2008 v 11:20 OBČANKA
Co je infekce HIV a onemocnění AIDS ?
V roce 1981 bylo v USA poprvé rozpoznáno nové onemocnění, které později dostalo jméno AIDS. Název onemocnění je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome, které vyjadřuje podstatu onemocnění. Jedná se o Syndrom získaného imunodeficitu, česky - soubor příznaků, které vedou ke ztrátě imunity, tj. obranyschopnosti organismu. Lidský organismus se tak stává náchylným k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. V roce 1983 objevili nezávisle na sobě vědecké týmy dr. Gallo v USA a dr. Montagniera ve Francii původce onemocnění AIDS. Je jím virus, který byl nazván HIV - Human Immunodeficiency Virus, což znamená virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá v organismu zejména určitou skupinu bílých krvinek, T lymfocytů, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle nakaženého člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou úlohu v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Člověk nakažený virem HIV nemusí mít dlouhou dobu, třeba několik let, vůbec žádné zdravotní potíže. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV. I v bezpříznakovém období může nakažený člověk přenést infekci na další osoby. Přitom sám vypadá a cítí se zcela zdráv a ani jeho partner na něm nic nepozná. Pouze při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV je u testovaného zjištěn pozitivní nález, člověk je "HIV pozitivní". Podle současných znalostí nelze s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dojde k rozvoji příznaků průměrně za 10-15 let po nákaze. Jak brzy nebo pozdě dojde k rozvoji onemocnění AIDS ovlivňuje celá řada faktorů, jako je původní úroveň obranyschopnosti, životní styl - vyrovnávání se se stresovými situacemi a výživové návyky. Zásadní úlohu v rozvoji infekce HIV však hraje včasná a účinná léčba.
Každé, i lehké onemocnění, představuje pro organismus určitou zátěž. K rozvoji onemocnění AIDS ze stadia pouhé HIV pozitivity může přispět tzv. reinfekce, tedy příjem další dávky viru HIV do organismu. Proto i HIV pozitivní člověk při sexuálním styku s HIV pozitivním partnerem musí dodržovat zásady bezpečnějšího sexu a používat ochranné prostředky, aby chránil nejen druhé, ale i sám sebe.
V ČR je průměrně ročně nově registrováno 50-60 osob nakažených virem HIV.
Předpokládáme však, že skutečný počet nakažených je asi pět až desetkrát větší.

Jak se virus HIV přenáší ?
Virus HIV je velmi citlivý k zevním vlivům, ničí ho běžné fyzikální a chemické prostředky, např. teplota nad 60o C, běžné dezinfekční prostředky, např. chlorové preparáty. Po zaschnutí virus HIV záhy hyne.
Virus HIV se vyskytuje v tělesných tekutinách, zejména v krvi, spermatu, poševním sekretu a v mateřském mléku. Aby došlo k infekci musí do organismu člověka proniknout určité množství viru HIV, hovoříme o tzv. infekční dávce. Jsou známy pouze tři způsoby přenosu infekce HIV:

TĚHOTENSTVÍ

28. července 2008 v 11:18 RODINKA
Doba od početí do narození dítěte.Průměrná délka těhotevství je u člověka 40 týdnů - 280 dnů (10 lunárních měsíců nebo 9 kalendářních) od 1. dne poslední menstruace.Během tohoto období se v těle matky vyvíjí z oplozeného vajíčka nový jedinec.Vajíčko se zahnízdí v děloze a vyvíjí se v embryo,později v plod.Spojení mezi matkou a plodem zajišťuje placenta.Během těhotenství probíhají výrazné změny v těle matky.Vymizí menstruační krvácení,dochází ke zvětšení dělohy ( z 60g na 1 kg), k překrvení pohlavních orgánů,ke zvětšení mléčných žláz a bradavek , k zesílení pigmentace prsních dvorců.Mění se produkce hormonů,dochází k úbytku červených krvinek,objevují se zažívací potíže ( pálení žáhy,zácpa),častější tvorba zubního kazu, dochází k psychickým změnám ( větší citlivost na jednání osob v nejbližším okolí apod.).Na začátku těhotenství se mohou objevovat ranní nevolnosti a změněná chuť k jídlu,častější močení.Při gynekologickém vyšetření lze vyhmatat části plodu.Plod se vyšetřuje ultrazvukem.

Pohádkové úlohy z matematiky. 2

28. července 2008 v 11:16 MATIKA
SMOLÍČEK A JESKYŇKY
Smolíček byl pěkně zlobivý kluk. Bydlel u jelena v lese. Zatímco jeskyňky byly hodné lesní žínky, které Smolíčka Nezbedníčka soukromě vyučovaly. Smolíček se každý den před jeskyňkami zamkl a ty pak musely volat: "Smolíčku Nezbedníčku, otevři nám svou světničku, jen co tě češtinu a matematiku naučíme, hned zase půjdeme." Po chvilce přemlouvání je Smolda pustil dovnitř. "Ale co to vidíme, Smolíčku, ty jsi ještě nevypil mlíčko, které ti jelen připravil k snídani." "Ach, jeskyňky, já jsem za rok vypil snad hektolitr mléka, už se na něj nemohu ani podívat," odpovídal Smolíček. Jedna jeskyňka, která ho učila matematiku, ho vzala za slovo: "To je krásný matematický příklad. Vypočti, zda opravdu za 1 rok vypiješ hektolitr mléka. Ještě musíme vědět, kolik ti ho jelen denně připraví." Smolíček na to: "Čtvrt litru, jeskyňko." Děti, nenechte se zahanbit a zkuste to také vypočítat.
(řešení: Skoro hektolitr, přesně 91,25 litru)

PASÁČEK VEPŘŮ
To vám bylo tak. Princezně z královského zámku se hrozně moc líbil obyčejný pasáček, hlídající královské pašíky. Ani pasáčkovi nebyla princezna lhostejná, a protože to byl muž činu, jednou povídá princezně: "Dáš mi hubičku?" Princezna se začervenala, sklopila oči a odpověděla: "Dám, ale nejdřív bys musel během jednoho dne oplotit výběh našim vepříkům." Myslela si, že se pasáček dá hned do díla, ale on místo toho začal měřit prkna, potom vyndal kalkulačku a dokonce něco počítal. "Co to děláš?" ptá se ho zvědavě. "No, musím si nejdříve vypočítat, jestli to vůbec stihnu," odpověděl pasáček. "Podívej, na oplocení je potřeba 860 prken. Než jedno přibiju, trvá to 1,5 minuty. Během dne (24 hodin) si udělám 4 půlhodinové přestávky. Takže - když to vypočtu, vyjde mi .." Zadrž pasáčku! To je příklad přesně pro vás, děti. Určitě jste totiž zvědavé, zda hubičku od princezny dostane, tak neleňte a počítejte.
(řešení: Ano, 21,5 hod a 2 hod přestávky, celkem 23,5 hod)

O GINOVI Z LÁHVE
To už znáte, tu pohádku o Aládínovi a kouzelné lampě. Pokaždé, když Aládín lampu pohladil, objevil se duch a splnil mu přání. Povím vám, co ještě nevíte. Aby lampa už nikomu neškodila, hodil ji Aládín do hluboké studny. Šel čas a do vyschlé studny házeli lidé všelijaké věci. Jednou tam také hodili prázdnou láhev od Ginu. Duch z lampy do ní přelezl, zašpuntoval za sebou a vymrštil se i s lahví ze studny ven. Netrvalo dlouho a jakýsi človíček láhev našel. Otevřel ji a zjevil se mu duch. "Jsem Gin, můj pane." "A to mi jako splníš nějaké přání?" ptá se drze člověk. "Mám s lidmi neblahé zkušenosti, proto jen těm, co vypočítají mojí hádanku, budu sloužit jako otrok," řekl Gin. "Sem s ní, Gine," nato člověk. Gin se zamyslel a povídá: "Tato prázdná láhev se špuntem stojí 1,10 Kč. Láhev je o korunu dražší než špunt. Kolik stojí špunt?" Mě tak napadá, děti, jestlipak by vám Gin dělal otroka?
(řešení: Špunt stojí 5 haléřů)

O TELEVIZI ZUZANCE
Zlá sudička nad kolébkou princezničky Zuzanky pronesla: "Do šestnácti let se nesmíš podívat na televizi. Neuchrání-li tě rodiče, budou litovat." Převelice zarmoutila tato kletba královskou rodinu. Princezna Zuzanka však žila a rostla bez televize, rodiče ji zahrnuli vším možným. Ale jak s léty dospívala, začala být zvědavá. Kdyby alespoň po očku mohla vidět onu kouzelnou bedýnku a ty nádherné seriály, krváky, pohádky a televizní zpravodajství z království i okolí. Jednou v nestřežené chvíli se podívala Zuzanka klíčovou dírkou do komnaty, kde komorná měla puštěnou televizi. Tenký paprsek světla z televize dopadl do Zuzančina oka a proměnil ji v barevnou televizi PRINCESS SUZAN COLOR. Trvalo 200 dní, než ji princ Vavřinec osvobodil z televizního prokletí. A vy, děti, zkuste vypočítat, kolik kilowatthodin (kWh) princezna Zuzanka v podobě televize za tuto dobu spotřebovala, měla-li příkon 95 W a kromě 9 hodin spánku byla zapnutá celý den.
(řešení: 285 kWh)

O OBRYNI OLDŘIŠCE
Putoval mládeneček od města k městu, Všudybyl mu říkali. Jednou došel až do jednoho království, kde však byla bída a hlad, kde nic nerostlo, neboť všechno bylo spálené. Král vysvětlil Všudybylovi, že obryně Oldřiška, která žije v horách stále pláče a slané slzy spálily všechno živé. I voda v řekách a studnách je slaná. Vypravil se tedy Všudybyl k Oldřišce. "Já pláču proto, že se nemůžu vdát. Můj nastávají obr Bořek chce vědět, jak jsem vysoká, ale nikdo mě neumí změřit," povídá mezi vzlyky obryně. "Tak si lehni, a já tě změřím," na to Všudybyl. "I to nejde, celé království bych zalehla." Všudybyl dlouho přemýšlel, ale protože nemohl na nic přijít, vzteky zabodl hůl do země. Svítilo krásně sluníčko a obryně i hůl vrhaly stín. Mládeneček se chvilku na ty stíny díval a pak změřil tyto údaje: délka hole 1,2 metru, délka stínu hole 0,8 metru, délka stínu obryně 1450 metrů. Zdá se mi, děti, že i vy byste uměly obryni Oldřišce pomoci. Jak byla vysoká?
(řešení: 2 175 metrů)

JAK SE HONZÍK UČIL MATEMATICKY
Jednoho dne povídá Honzík: "Táto, já už nechci být prostým člověkem, chci být pánem." "Víš-li pak, že pán musí umět matematicky," povídá táta. "Nu což, jdi do světa a zkoušej!" Honzík došel sotva za humna a tu již vidí pána, jak říká: "Ječmen z 12 hektarů po 4 tunách 463 kilogramech." Honzík si opakoval tato slova, ale to už vidí dalšího pána, jak říká: "Oves z 10 hektarů po 3 tunách 320 kilogramech." Honzík si celý nadšený opakoval dvě předchozí věty a sám pro sebe si říká: "Já nevím, co táta má na té matematice, vždyť je to tak snadné." Potom viděl ještě dva pány, kteří říkali: "Pšenice z 18,5 hektaru po 3 tunách 906 kilogramech." a "Žito z 10 hektarů po 3 tunách 20 kilogramech." Pak šel Honza domů, poněvadž se mu zdálo, že již dost umí matematicky. Věty vyhrkl na tátu a ten zděšen povídá: "Mámo, Honzíka chytá fantas." "I kdepak, táto, teď alespoň víme, kolik místní statkáři sklidili dohromady obilí." Děti, víte to také?
(řešení: 189 tun 217 kilogramů)

MATEMATIKA NAD ZLATO
Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. Jednou takhle po obědě si je dal zavolat a povídá: "Chci, abyste každá řekla, jak mě máte ráda." Nejstarší se zamyslela a řekla: "Mám tě ráda jako Rolls Roys." Prostřední se také zamyslela a povídá: "Mám tě ráda jako Michaela Jacksona." "Dobrá," řekl král, "a co ty, moje nejmladší a nejsladší Maruško?" Maruška vyhrkla: "Mám tě ráda jako matematiku." I tu se král převelice rozhněval, Marušku dal ze zámku vyhnat a matematiku a čísla v celém širém království zakázat. Lidé tak kupříkladu při nákupu nesměli žádného čísla použít, říkali pouze "asi tolik látky" a ukazovali přitom rukama. Když platili, dali peníze na ruku a prodavač si sám vzal, kolik chtěl. Pokud jste se zeptali, kolik dětí někdo má, nejspíš vám na prstech ukázal. Lidé se na krále proto hněvali a z království houfně prchali. Král včas poznal svou chybu a dal Marušku zavolat zpět. Ta však vzkázala: "Součet dvou čísel je tisíc, rozdíl mezi oběma čísly je 666. Až mi, tatíčku, řeknete, která jsou to čísla, vrátím se." Král na to přišel i bez svých rádců. A co vy, děti?
(řešení: Jsou to čísla 833 a 167)

DLOUHÝ, ŠIROKÝ, BYSTROZRAKÝ
Slova plynou, pohádka se povídá, ale jak to ve skutečnosti bylo, to vím jenom já. Proto vám mohu vyprávět o princezně, která se jmenovala Bajaja. Rozhodla se vysvobodit jednoho prince, který byl zaklet zlým bílokněžníkem Abradabrakem a musel mu dělat sluhu. Představte si, že ho zaklel tak, že byl zároveň dlouhý, široký a ještě k tomu bystrozraký. "Tři kletby jsem vyslovil, když jsem ho zaklínal, tři příklady musíš vypočítat, aby se kouzlo zrušilo," řekl bílokněžník princezně. "Ale bez kalkulačky, Bajajo!" Bajaja souhlasila. "Tvůj princ je tak dlouhý jako pět šestin krkonošské Sněžky (1602 metrů), dále je tak široký, že vypije sedmnáct devatenáctin vody z Orlické přehrady na Vltavě (722 miliónů m3) a navíc je tak bystrozraký, že dohlédne dva a třičtvrtěkrát dál než je z Čech k Jaderskému moři (332 km)." Když Abradabrak skončil, dala se Bajaja do počítání. Protože jako královská dívka nebyla žádné ořezávatko a navíc chodila do základní královské školy, snadno vypočetla, jak je princ dlouhý, kolik vypije vody a jak daleko dohlédne. Děti, bude to pro vás také hračka?
(řešení: 1335 metrů dlouhý, vypije 646 miliónů m3 vody, dohlédne 913 km daleko)

POHÁDKA UMOUNĚNÁ
Věřte, nevěřte téhle umouněné havířské povídačce. Za časů krále Nevíkterého, okolo roku nevímkdy kopali dva horníci. Ale pořád ne a ne narazit ani na zlato, ani na stříbro, natožpak na drahé kamení. Do začátku kopání si vzali od královské spořitelny podnikatelskou půjčku 7200 grošů na roční úrok 15% a teď už ani nedoufali, že ji někdy splatí. Najednou za nimi cupy dupy, kde se vzal, tu se vzal, stojí tady skříteček permoníček. "Hoši umounění, já vám ukážu, kde kopat - ale ne zlato, nýbrž kvalitní černé uhlí." "Co je to uhlí, strýčku permoníčku, to mi neznáme." "To je fajn věc, hoši, to dává při hoření víc tepla než dřevo. Když ukážete lidem výhody uhlí, máte o blahobyt postaráno, " povídá permoníček a přitom už je vede štolou, aby jim ukázal to "černé zlato". Oba havíři se pustili do podnikání a vedlo se jim náramně. Na vás, děti, nyní je vypočítat, jak velký úrok museli havíři zaplatit spořitelně, když půjčku splatitili již za 9 měsíců.
(řešení: Roční úrok - 1080 grošů, za 9 měsíců tedy zaplatili - 810 grošů)

JAK PEJSEK S KOČIČKOU ŘEŠILI SLOVNÍ ÚLOHU
Každý ví, že pejsek s kočičkou našli panenku, která tence plakala. Aby si panenka měla s čím hrát, vypravili se do parku a přinesli panence spoustu hraček, které tam děti zapomněly. Panenka u pejska a kočičky zůstala, rostla a jednou nadešla chvíle, kdy musela do školy. I to se rozumí, že pejskové a kočičky neumějí ani číst, ani psát, ale panenka byla pilná a ve škole pozorná, a tak s učením neměla žádné problémy. Až jednou paní učitelka zadala dětem slovní úlohu: "Na dvorku pobíhají slepice a králíci. Všech hlav dohromady je 10 a nohou celkem 26. Kolik slípek a kolik králíků běhá po dvorku?" "Safra, safra, to je zapeklitá situace," povídá pejsek, "ten, kdo to počítal snad, nerozezná králíky od slepic!" "Pejsku, nerozčiluj se, musíme na to nějak přijít," nato kočička. "Kdybych jen .... už to mám. Přiveď sem k nám několik slepic a králíků od sousedů a budeme to zkoušet a to by bylo, abychom na to nepřišli." Mezitím co pejsek s kočičkou počítali kdákající slepice a hopkajícími králíky, příklad panenka vyřešila a teď se tence smála. Děti, až příklad vyřešíte, také se můžete smát.
(řešení: Na dvorku je 7 slepic a 3 králíci)