Červen 2008

Mája

4. června 2008 v 16:01 ČEŠTINA
Máj
Máj od Karla Hynka Máchy představuje jedno z nejvýznamnějších děl české literatury. Tato lyricko-epická báseň se skládá z předzpěvu, čtyř dějství a dvou intermezz.
V předzpěvu básník velebí český národ, jeho dobré srdce, statečnost v bojích a věrnost své vlasti a svému králi. Velebí též nádheru české přírody.
V první části básník opěvuje přírodu v měsíci máji (od toho jméno básně), který je zasvěcen lásce. Jarmila čeká na břehu jezera na svého milého Viléma. Na člunu však nepřiplouvá Vilém, ale cizí jinoch se strašnou zprávou. Její Vilém bude zítra zbaven života, protože zabil Jarmilina svůdce. Netušil, že tímto svůdcem je jeho vlastní otec. První zpěv končí známými verši: Je pozdní večer první máj - večerní máj - je lásky čas. Zde k lásky hrám hrdliččin hlas: Jarmilo ! Jarmilo !! Jarmilo !!! V druhém zpěvu přemýšlí ve vězení Vilém o svém životě. Byl od svého otce vyhnán a rostl v loupežnickém sboru. Později se stal vůdcem loupežníků, strašným lesů pánem. Cítí se nespravedlivě odsouzen, protože provedl spravedlivou mstu. Ke konci noci několikrát omdlí a strážný, který poslouchal jeho šepot, se už do konce svého života nepousměje...
I. intermezzo: Příroda a sbor duchů připravují pro Viléma slavný pohřeb.
Třetí zpěv popisuje popravu Viléma. Básník líčí nádherné barvy přírody, kterou naposledy Vilém pozoroval a jež poskytla Vilémovi útočiště, když byl loupežníkem. Pak vojenský pluk a zástup diváků doprovází Viléma ke kapli na vrcholku kopce u jezera. Tam je Vilém katem popraven. Básník se s Vilémem loučí verši: Ach v zemi krásnou, zemi milovanou,/ v kolébku svou i hrob svůj, matku svou,/ v vlasť jedinou i v dědictví mu danou,/ v šírou tu zemi, zemi jedinou,/ v matku svou, v matku svou, krev syna teče po ní. Třetí zpěv zase končí známými verši: Je pozdní večer první máj - večerní máj - je lásky čas, hrdliččin zve ku lásce hlas: Viléme ! Viléme !! Viléme!!!
II. intermezzo: Vilémovi druzi naříkají nad smrtí svého vůdce.
V posledním, čtvrtém zpěvu vstoupí do děje sám básník. Po sedmi letech navštíví místo, kde byl Vilém sťat a kde se ještě nachází jeho lebka. Vzpomíná, že báseň Máj byla vyjádřením jeho jinošství. Budoucí život se mu bez lásky jeví pochmurný. Čtvrtý zpěv končí verši: Je pozdní večer - první máj - večerní máj - je lásky čas, hrdliččin zve ku lásce hlas: Hynku ! - Viléme !! - Jarmilo !!!
zrojík- http://anninky.blog.cz