amozonské pralesy

21. února 2008 v 19:34 |  ZEMĚPIS
Zázračné pralesy
Více než 80 procent původních pralesů naší planety bylo už úplně zničeno. Pouhá jedna pětina doposud přežívá. Avšak polovina z toho, co nám ještě zbylo, je nyní ohrožena - díky těžbě dřeva, intenzivnímu zemědělství, důlnímu průmyslu, povodním a požárům.
Deštné pralesy jsou přitom zázračné, z větší části dosud neprobádané ekosystémy, v nichž podle odhadu odborníků žije téměř 90 procent veškerých živočišných a rostlinných druhů naší planety.
Velikost amazonské pánve si lze těžko představit. Vešla by se do ní celá Západní Evropa a většina Spojených Států.Amazonský deštný prales je největší původní prales, který na naší planetě ještě zůstal. Vyskytuje se zde téměř 1000 druhů ptáků a 30 druhů opic. V řece Amazonce žije více než 3000 druhů ryb. Jsou zde dva druhy říčních delfínů a také aligátoři, želvy a neobvykle gigantické vydry. V hlubinách amazonského pralesa se pravděpodobně skrývají úžasné rostliny jejichž účinné látky by člověku mohly pomoci při léčbě nemocí srdce, rakoviny nebo virových chorob typu AIDS.
Amazonie je také domovem pro více než dvacet miliónů lidí. Někteří z nich dosud neměli kontakt s rozvinutým světem a patrně si nejsou vědomi toho, že jejich přežití je nyní v ohrožení.

Odlesňování
Amazonské pralesy jsou dnes káceny neuvěřitelným tempem. Každou minutu je odlesněna plocha odpovídající rozloze šesti fotbalových hřišť. Díky satelitnímu výzkumu máme k dispozici poměrně velmi přesná data. Jen za poslední rok bylo v Amazonii vykáceno 16 838 čtverečních kilometrů pralesa, což je plocha, která se svou rozlohou rovná polovině Belgie. To je 27 procentní nárůst oproti předchozímu roku. Do toho se však nepočítá prales, který padne za oběť požárům.
Odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální. Brazílie nemá zdroje ani zaměstnance, kteří by dohlíželi na těžební průmysl. Zvýšení rychlosti kácení pralesů může velmi prospět dostavba Transamazonské dálnice, která začala v roce 1968. Mnoho společností těží dřevo bez povolení, těží se v chráněných oblastech, přičemž dřevo se ilegálně splavuje po řekách přes hranice. Obrovské nadnárodní společnosti z Asie, Evropy a Severní Ameriky se nyní zaměřují zejména na ty nedotčené plochy Amazonie, které ještě zbývají.
Je nutné říct, že v povodí Amazonky káceli lidé lesy, aby získali půdu pro zemědělství už celá léta, ale až do dvacátého století tím krajina příliš netrpěla, protože byla kácena jen malá území. Moderní stroje však dokáží kácet lesy mnohem rychleji a bezohledněji než kdysi ruční stroje. Přitom růst obyvatelstva v jižní Americe vyvolal veliký zájem o půdu vhodnou k obdělávání a dobytkářství. Farmáři zabírají vykácené lesní pozemky, ale po několika letech se půda vyčerpá a farmáři musejí putovat dál.

Sedmdesát procent skončí v drtičkách
Někdy se problém kácení v Amazonii záměrně zlehčuje. Z obrovské plochy pralesů je prý zatím odlesněna pouze malá část. Ale pravda je taková, že od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1 procento plochy. Za posledních 30 let však ztráty dosáhly již celých 14 procent! Od ledna 1978 do srpna 1997 (za necelých dvacet let) bylo v Amazonii vykáceno 553 086 čtverečních kilometrů deštného pralesa, což je území větší než celá Francie a sedmkrát větší než Česká republika.
Destrukce pralesa má často nepochopitelný charakter. Těžba pralesních velikánů slouží k výrobě takových dřevěných produktů, jako jsou překližky a řezivo pro stavební průmysl. Neuvěřitelných 70 procent veškerého dřeva je zničeno v drtičkách a skončí jako dřevěný odpad nebo piliny.

Celosvětový problém
Stromy spotřebovávají oxid uhličitý a produkují kyslík. Jejich zničení vede k tomu, že množství CO2 v atmosféře vzrůstá. To je také jedna z příčin globálního oteplování, které jednou možná ovlivní světové klima a i naše životy.
V souvislosti s tím, se v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiru konala konference OSN. Jejím cílem bylo: "Skoncovat s zhoršováním životního prostředí v rámci strategie směřující k podpoře trvalého a ekologicky racionálního rozvoje všech zemí." Akční plán velkého rozsahu nazvaný Action 21 určuje postupy, které je třeba uplatnit při zajištění vyváženého hospodaření s lesy, ochraně ekosystémů atd. Během této konference provedl švédský král Carl Gustaf XVI. symbolické gesto - zasadil strom. Podle washingtonského institutu by bylo třeba toto gest opakovat patnáctimiliardkrát ročně po dobu patnácti let, aby byly napravené škody způsobené kácením lesů.

Čísla kolem Amazonského pralesa
1960 - rozloha činí 7 milionů km2
1980 - zbývá 5,4 milionů km2
1990 - zbývá 4,5 milionů km2
2100 - prales při likvidaci současným tempem zmizí

Zdroj-http://ereferaty.blog.cz/0603/amozonske-pralesy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama