Referát - 8. třída - Severozápadní Čechy

26. ledna 2008 v 15:59 |  ZEMĚPIS
SEVEROZÁPADNÍ ČECHY
Kraj obnovených přírodních krás, historických zajímavostí a dalších pozoruhodností
Tento turistický region je tvořen celým Ústeckým krajem a je ještě rozdělen na tři turistické oblasti: Krušné hory a Podkrušnohoří, Děčínsko a Lužické hory a České středohoří a Žatecko.
V regionu Severozápadní Čechy jsou zajímavé a turisticky nepřetížené horské oblasti, kulturně-historické památky, vhodné turistické a cykloturistické terény, přírodní nádrže i umělé vodní plochy. Jsou zde lokality s výbornými letními či zimními turistickými podmínkami. Ale ne celé území aspiruje na to být turisticky atraktivní.
Tento region mnozí znají pouze jako významnou průmyslovou oblast. V posledním desetiletí však bylo vykonáno mnohé pro odstranění ekologických zátěží a obnovu přírody a krajiny.
Od středověku se zde rozvíjelo hornictví spojené s těžbou rud a později uhlí. Byly zde těženy polodrahokamy použité při výzdobě Karlštejna i sv.Víta v Praze.
K významným historickým památkám patří zámky v Klášterci nad Ohří, Krásném Dvoře, Libochovicích, Duchcově, Velkém Březně, Benešově nad Ploučnicí, Ploskovicích, Děčíně a dalších místech.
Je zde mnoho významných církevních staveb, jako je františkánský klášter v Kadani, klášter v Oseku, kostel sv.Mikuláše v Lounech, katedrála v Litoměřicích, klášter v Doksanech, loretánská kaple v Rumburku aj. Na vrcholu hory Říp ( 461 m) stojí několikrát přestavovaná rotunda sv.Jiří původně z 11.století.
Charakter území je nezaměnitelný i bohatostí přírodních zajímavostí. K těm bezpochyby patří světoznámé Labské pískovce s Pravčickou bránou, České středohoří s Milešovkou nebo Krušné hory s Klínovcem, Bouřňákem a dalšími vrcholy.
Krušné hory lemují region na severní straně a jsou známy přírodním bohatstvím již od středověku. Pohoří pokrývají převážně smrkové lesy. Poskytují vhodný terén pro letní turistiku, ale převládá zimní, lyžařská. Z horských středisek jsou známé Bouřňák, Telnice nebo Mezihoří.
České středohoří je v polovině rozděleno průlomem řeky Labe, která tu vytvořila nádherné 4 km dlouhé údolí nazvané Porta Bohemica - Brána Čech. Sopečný původ dal horám jejich charakteristický tvar kupy (Říp) nebo kužele (Milešovka). Je zde mnoho zajímavých geologických útvarů, např. lávové proudy, suťová pole na svazích hor, pěti až šestiboké odlučné sloupce čediče, hluboká údolí a vodopády.
České Švýcarsko je nejzachovalejší částí Děčínské vrchoviny. Pravčická brána představuje největší skalní útvar ve střední Evropě. V létě je cílem mnoha turistů stejně jako chráněná krajinná oblast Labské pískovce. Najdeme zde skalní města s hlubokými soutěskami a roklemi - Tiské stěny.
Lužické hory slouží především k letní rekreaci.
Krajem protékají řeky Ohře a Labe, které vytvářejí svými meandry překrásné scenérie. Kopec Raná kromě přírodní rezervace nabízí možnost sportovního létání na rogalech a větroních.
Naučné stezky jsou v přírodních chráněných územích regionu, jako je stezka na vrch Boreč, který je prostoupený průduchy se stálou teplotou vzduchu. V Českosaském Švýcarsku návštěvníci využívají naučnou stezku, procházející Hřenskem a okolím Pravčické brány s navazující plavbou Tichou soutěskou. Horolezecký ráj představuje skalní město v Tisé. Rozsáhlé skalní bludiště je vyhledávaným výletním místem.
Návštěvníkům může tento region nabídnout také autodrom a hipodrom v Mostě, skanzen lidové architektury v Zubrnicích, hřenské soutěsky, "sfingy" pod Měděncem, lyžařské areály v Krušných horách, vodní plochy Nechranice nebo Kamencové jezero u Chomutova či zoologickou zahradu v Děčíně a Podkrušnohorský zoopark v Chomutově.
Krajovou zvláštností je množství rozhleden, zejména na Děčínsku a Šluknovsku - Děčínský Sněžník, Děčín, Dolní Poustevny, Vlčí hora, Dýmník, Jedlová, Milešovka, Hněvín u Mostu, Mostná hora u Litoměřic, Kryry u Loun, Naklerov u Ústí nad Labem aj.
Rozvoj cestovního ruchu může čerpat z některých specifických výhod:
  • výhodná poloha na transevropském koridoru
  • přírodní potenciál - velký podíl chráněných ploch
  • existence lázeňských středisek - Teplice, Dubí, Mšené lázně
  • tradice cestovního ruchu v Českém Švýcarsku
Vyrovnat se tento region ale musí s problémy spočívajícími v bariérách rozvoje:
  • rozsáhlé poškození krajiny a životního prostředí
  • značná zanedbanost kulturně-historických atraktivit
  • pověst kraje jako regionu těžby, energetiky a chemie se zdevastovaným životním prostředím
  • negativní obraz většiny vstupních míst do kraje ze zahraničí - E 55
  • slabá identifikace obyvatel s regionem a nízká podnikatelská aktivita
  • chybějící tradice, místní kultura
Vize rozvoje cestovního ruchu se zaměřuje především na:
  • změnu image a rozvoj hlavních atraktivit cestovního ruchu
  • přeměnu negativních stránek v pozitiva - využití průmyslové tradice pro účely rozvoje cestovního ruchu
  • využití přírodního a kulturně-historického potenciálu společně v kombinaci s osobitými produkty cestovního ruchu
  • v turisticky nejatraktivnějších oblastech - Českosaské Švýcarsko, Krušnohoří - se cestovní ruch stane hlavním stimulem rozvoje území
  • v horizontu 10-ti let dosáhnout růstu návštěvnosti o 20%, přičemž se podíl zahraničních návštěvníků zvýší o 10%
Na základě analýzy se doporučuje vyřešení hlavních problémů, které je nutné překonat.
Strategické cíle zahrnují kvalitní zdroje a efektivní marketing i fungující management cestovního ruchu. V současnosti je řešeno několik projektů, mezi které patří i vybudování destinačního managementu nebo propagace kraje a jeho turistických destinací, regionální informační a monitorovací systém, monitoring poptávky v cestovním ruchu, program na záchranu architektonického a kulturního dědictví.
Použito zdrojů Krajského úřadu Ústí nad Labem
Autorizace : ZŠ Třebívlice - pokud stahujete referát na své stránky uveďte www.zstrebivlice.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama