6) přemysl otakar 1

29. ledna 2008 v 16:18 |  DĚJEPIS
Přemysl Otakar I., český kníže v letech 1192-93 a 1197-98 a král od roku 1198 (korunován je v roce 1203) z rodu Přemyslovců, přichází na svět někdy v roce 1155 jako syn českého knížete a krále Vladislava II. a Judity Duryňské - Přemyslovo dětství a mládí zůstává ale dodnes zahaleno rouškou tajemství.
Jasnějších obrysů začíná Přemyslův život nabývat až v dospělosti - v letech 1173-79 pobývá ve vyhnanství, a to na dvoře míšeňských Wettinů, kde se též žení (v roce 1178 s Adlétou Míšeňskou .
Od poloviny osmdesátých let 12. století pak začíná Přemysl Otakar I. stále častěji zasahovat do záležitostí českých zemí - v roce 1185 je vyslán svým starším bratrem, vládnoucím českým knížetem Bedřichem, hájit přemyslovské zájmy na Moravu, kde 10. prosince po krvavé bitvě vítězí Přemysl u Loděnic nad Konrádem Otou.
Na začátku devadesátých let 12. století, v roce 1191, po smrti knížete Konráda Oty, odmítne pak Přemysl Otakar uznat za českého knížete Václava, syna Soběslava II. a povstane proti němu - díky podpoře pražského biskupa Jindřicha Břetislava a římského císaře Jindřicha VI. se pak v roce 1192 stává českým knížetem sám: na trůnu ale nevydrží dlouho, hned v roce 1193 je, po rozepři s biskupem a císařem a po zradě české šlechty, která dopomůže na knížecí trůn právě biskupu Jindřichu Břetislavovi, Přemysl Otakar I. nucen uprchnout do ciziny.
V cizině se pak Přemysl připravuje na návrat do českých zemí - poté, co se mu podaří navázat styk s Jindřichem VI. a změnit jeho vztah ke své osobě, podnikne Přemysl Otakar v květnu roku 1197 výpad do Čech - jeho útok je ale odražen.
Na český knížecí trůn se ale Přemysl Otakar I. dostane přece jen ještě v tomtéž roce (tedy v roce 1197) - když totiž v červnu tohoto roku zemře český kníže a pražský biskup Jindřich Břetislav (Břetislav III.) a česká šlechta poruší stařešinový zákon Břetislavův a vyhlásí novým knížetem Přemyslova mladšího bratra Vladislava Jindřicha, dojde k tomu, že se Vladislav Jindřich, jenž si je vědom síly staršího bratra, při jednáních 6. prosince roku 1197 knížecího titulu v Přemyslův prospěch vzdává a ponechává si "pouze" titul moravského markraběte.
Přemysl Otakar I. tak podruhé usedá na český knížecí trůn - jako český panovník je pak velmi úspěšný: s podporou Filipa Švábského, bratra zemřelého římského císaře Friedricha Barbarrosy, získává 15. srpna roku 1198 pro české země královskou korunu. Zároveň získává i další výsady - římský císař v budoucnu bude pouze potvrzovat v Čechách zvoleného krále, český panovník též bude sám provádět investituru pražského biskupství.
V roce 1203 je Otou Brunšvickým udělena Přemyslu Otakarovi I. královská hodnost udělena podruhé, v roce 1204 je pak potvrzena i papežem.
V roce 1212 pak Přemysl využije slabosti nového římského krále Friedricha II. a vymůže na něm jeden ze základních kamenů české státnosti, tzv. Zlatou bulu sicilskou, kterou císař 26. září roku 1212 potvrzuje dědičnost královské hodnosti v Čechách a taktéž určuje hranice Českého království - Přemysl Otakar I. tak dosahuje uznání nedělitelnosti českého státu římskoněmeckou říší a svrchovanosti nad pražským a olomouckým biskupstvím.
V roce 1216 Přemysl Otakar I. zajišťuje nástupnictví na českém královském trůnu pro svého jedenáctiletého syna Václava, budoucího krále Václava I. Jednookého - do budoucna bude při volbě českého krále uplatňován princip prvorozenosti.
V roce 1214, po nástupu nového pražského biskupa Ondřeje, vypuká mezi Přemyslem a biskupem dlouhá léta trvající (1217-1222) spor o pojetí nezávislosti církve na moci světské - poté, co se Ondřej obrátí se stížností na české poměry k samotnému papeži, nechává Přemysl zabavit všechen majetek pražského biskupství - celý spor je nakonec urovnán až vydáním Přemyslova privilegia pro církev 10. března roku 1222, jímž je církevní majetek vyjmut z pravomoci panovníkových úředníků.
Přemysl Otakar I. je dvakrát ženat - poprvé s Adlétou Míšeňskou (tu v roce 1198 po dvacetiletém manželství zapudí), s níž má čtyři děti: Vratislava, Markétu (Dagmar), ?Božislavu a ?Hedviku, a podruhé s Konstancií Uherskou , s níž má dětí devět: Vratislava, Juditu, Annu, ?Anežku, Václava, Vladislava, Přemysla, Blaženu a Anežku .
V roce 1228 nechává Přemysl Otakar I. korunovat svého syna Václava českým králem, dva roky poté, 15. prosince roku 1230 pak tento velký český král umírá. Pohřben je v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Fixta Fixta | Web | 7. dubna 2008 v 6:55 | Reagovat

Je to tu zajímavé,ale v rubrice Výtvarka máš chybu měl bysis jí opravit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama