Referát - Přírodopis - Hmyz

18. listopadu 2007 v 12:24 |  PŘÍRODOPIS

Hmyz

Hmyzí tělo je rozděleno na 3 části:
- hlava
- hruď
- zadeček

Orgány hmatu a čichu jsou u hmyzu tykadla. Hruď hmyzu nese tři páry článkovaných končetin a dva páry křídel. V zadečku hmyzu je umístěno srdce, převážná část zažívací;trávicí trubice, vylučovací a pohlavní;rozmnožovací orgány.
Pokud se z vajíčka vylíhne nymfa;larva, která se už skoro podobá dospělému hmyzímu jedinci, jedná se o proměnu nedokonalou. Pokud se larva vylíhlá z vajíčka dospělému hmyzímu jedinci nepodobá, nemá ani náznaky očí a křídel a někdy má i odlišný typ ústního ústrojí, pokud se dále mění v klidové stadium - kuklu, je to proměna dokonalá.
Základním typem ústního ústrojí u hmyzu je ústrojí kousací. Další typy ústního ústrojí hmyzu vznikly přizpůsobením se různému způsobu přijímání potravy. Jedná se o ústrojí bodavě sací a lízavě sací. Vývoj hmyzu z vajíčka až do dospělosti se nazývá proměna;ontogeneze.

Hmyz s proměnou nedokonalou

Dospělí jedinci jepic mají zakrnělé ústní ústrojí. Do skupiny vážek náleží:
- motýlice,
- šidélka,
- vážky
- šídla
Do třídy hmyzu s proměnou nedokonalou patří řády: jepice, vážky švábi , škvoři , kudlanky;kudlanka, rovnokřídlí, strašilky , stejnokřídlí a ploštice. Škvoři mají tělo zakončené dvěma přívěsky ve tvaru klíštěk.
Škvoři jsou všežravci, nejběžnějším je škvor obecný. Řád rovnokřídlí zahrnuje kobylky, cvrčky a sarančata.
Rovnokřídlí se vyznačují tím, že mají třetí pár nohou přeměněný na nohy skákací. Švábi jsou živoucí fosilie, protože žijí na Zemi v téměř nezměněné podobě už od prvohor. První pár nohou upravený k lovu kořisti, kdy na spodní straně stehna a holeně, které se svírají jako kleště, jsou špičaté a pevné ostny, má kudlanka.
Do třídy strašilky patří strašilky, pakobylky a lupenitky. K řádu stejnokřídlí patří křísi, mšice, pěnodějky a cikády. Ploštice mají první pár křídel přeměněný v kožovité polokrovky.

Hmyz s proměnou dokonalou - síťokřídlí, chrostíci, dvoukřídlí, blechy

K řádu dvoukřídlých patří: moucha domácí, masařky, bzučivky, ovádi, bzikavky a komáři. Larva stejně jako dospělé zlatoočko se živí mšicemi. Nejčastější kořistí larvy mravkolva jsou mravenci. Kukly chrostíků jsou pohyblivé, před vylíhnutím čile plavou ve vodě. Larvy dvoukřídlých nemají končetiny, dospělci mají pouze 1 pár blanitých křídel. Samičky ovádů, bzikavek a komárů se živí krví, samečci zase pouze nektarem;šťávou.
Svým zbarvením, kterým připomínají vosy nebo včely, jsou známé pestřenky. Blechy cizopasí na savcích a ptácích, mají bodavě sací ústrojí a chybí jim křídla. Podle křídel, které jsou protkány velmi jemnou a bohatou žilnatinou, dostali jméno síťokřídlí. Ke známějším z čeledi síťokřídlých patří např. zlatoočky a mravkolvi.

Hmyz s proměnou dokonalou - motýli

Ústní ústrojí motýlů je až na výjimky přeměněno v sosák. Motýli mají dva páry křídel, které jsou oboustranně pokryty překrývajícími se barevnými šupinkami. Ne zcela přesně se motýli dělí na denní - mají paličkovitá tykadla - a noční, kteří mají tykadla nitkovitá nebo s různými výrůstky. Larvy motýlů se nazývají housenky a jejich ústním ústrojím jsou kusadla. K našim nejznámějším denním motýlům patří babočka.
Housenka bource morušového se kuklí do kokonu, který je tvořen vlákny z výměšků pozměněných slinných žláz, přičemž tato vlákna jsou surovinou pro výrobu hedvábí. Housenky zavíječů znehodnocují skladované potraviny, např. mouku či sušené ovoce. Housenky některých zavíječů žijí pod hladinou, mají totiž vyvinuté žábry. Housenky, které jsou zavalité a lysé a mají na posledním článku růžek, má motýl lišaj.

Hmyz s proměnou dokonalou - blanokřídlí, brouci

Samice blanokřídlých mají zadeček často zakončen kladélkem, u některých skupin blanokřídlých, např. u včel a vos, je přeměněno v žihadlo. Charakteristickým znakem brouků je obvykle tvrdý první pár křídel, který nazýváme krovky.
Larvy širopasých se nazývají housenice. Lumci nabodávají kladélkem hmyzí larvy a kukly a kladou do nich po jednom svém vajíčku. Mravenci patří mezi tzv. sociální hmyz, tzn., že žijí ve společenstvech s dělbou práce. Většina včel žije samotářsky, jediná u nás společensky žijící včela je včela medonosná. Mezi brouky žijící ve vodě řadíme potápníky. Mezi dřevokazné brouky patří např. kůrovec nebo lýkožrout.
Když zadeček blanokřídlého hmyzu přisedá k hrudi celou šíří, nazýváme skupinu širopasí, patří do ní např. ploskohřbetky, pilatky a pilořitky. Pokud je zadeček hmyzu připojen k hrudi stopkou, nazývá se skupina štíhlopasí. Řadí se k nim např. lumci, žlabatky, mravenci, vosy, včely a čmeláci. Naším největším mravencem je mravenec dřevokaz. Naše největší a nejznámější vosa je sršeň obecný.
//<![CDATA[ //]]>
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 maaaami maaaami | 11. listopadu 2008 v 14:10 | Reagovat

huussttee

2 my.ashley.10 my.ashley.10 | E-mail | 18. března 2009 v 19:40 | Reagovat

napiš pls něco o vážkách + fotečku pls!!!!!!nutné!!!!!

3 teou teou | 8. dubna 2010 v 7:11 | Reagovat

moc se mi t líbí

4 JUNIORS JUNIORS | 8. dubna 2010 v 7:12 | Reagovat

mas sa ma to líbi HARMON RAB JUNIOR

5 lili lili | 13. dubna 2011 v 18:05 | Reagovat

:-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(  :-(
spatne nic tu neni

6 Verunka Verunka | 10. května 2011 v 17:02 | Reagovat

Moc špatný!! :-!  :-!  :-(  :-(  :-(  :-x  :-x  :-x  :-!  :-!  ???  ???  ???  :-!  :-!  :-!  :-!  :-!  [:tired:]  [:tired:] moc nuda MOC!!! :-!  :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama