Referát - 6. třída - Starověké Řecko IV. - Trója a Mykény

18. listopadu 2007 v 11:44 |  DĚJEPIS
Trója a Mykény
Trója a Mykény - dvě mocná starověká města, dva rovnocenní soupeři. Obě města měla mnoho důvodů k válce, i když leží stovky kilometrů od sebe.
Nebojovalo se však o krásnou Helenu, ale o vliv a bohatství. Památka na slávu a prolitou krev přetrvala staletí a díky hrdinským eposům se stala součástí naší kultury.
Téměř tři tisíce let uplynuly od chvíle, kdy byly napsány první verše slavné epické básně Ilias. Vypráví o tom, jak se okolo roku 1250 př. n. l. lodě plné udatných bojovníků vypravily dobýt maloasijskou Tróju, bohaté město ovládající úžinu Dardanely, jen proto, aby přivezly zpět manželku spartského krále.
V mykénském období, kam spadá trojská válka, byla prý urážka horší než smrt. Touha po slávě a nesmrtelnosti však zřejmě nebyla jediným motivem tak rozsáhlého válečného tažení. Nabízí se proto otázka, kdo mohl mít na ovládnutí města zájem.
MÝTY

Podle antické mytologie vše začalo ve Spartě. Ledu, manželku zdejšího krále Tyndarea, navštívil nejvyšší bůh Zeus v podobě labutě a toto setkání nezůstalo bez následků.
Leda porodila čtyři děti, Kastora, Polydeuka, Klytaimnestru a Helenu. Zatímco Kastor a Polydeukes získali zvláštní postavení - byli označováni jako synové Dia (Dioscuri), osudy jejich sester byly mnohem složitější. Helena byla nesmírně krásná žena.
Snilo o ní mnoho mužů, ona si však vybrala spartského krále Menelaa a přísahala mu věrnost. Stalo se však to, co se stát muselo. V době, kdy byl Menelaos na Krétě, ji navštívil Paris, syn trojského krále Priama. Helena mu podlehla, aniž by tušila, že tak plní slib, který dala Paridovi bohyně Afrodita.
S její pomocí si Helenu odvezl do Tróje. Menelaovi nezbylo než žádat nazpět to, co mu právem patřilo. Tak začala válka vedená Menelaovým bratrem a mykénským králem Agamemnonem, o které vypráví epos Ilias.
SLÁVA

Starověké město, které Řekové nazývali Troia nebo Ilion, mělo významnou strategickou pozici. Kromě zmíněné úžiny spojující Černé a Egejské moře se v její blízkosti nacházela pozemní obchodní stezka, která vedla po západním pobřeží Malé Asie.
Bohatství Tróje pramenilo pravděpodobně z celních poplatků, které byly vyžadovány od obchodníků putujících po moři i po souši. Proč právě tady?
Byla také vyslovena domněnka, že starověká plavidla nemohla plout proti větru, který tu po většinu roku vane ze severovýchodu, a musela proto čekat poblíž "větrné" Tróje na příhodný vítr. O vybírání cla svědčí i nálezy předmětů mnoha různých kultur.
Je jasné, že takový příliv bohatství budil závist, a mohl být příčinou ne jedné, ale hned několika trojských válek.
ZAPOMNĚNÍ

Oblast Troady, kde se zbytky slavného města rozkládají, byla osídlena již od začátku třetího tisíciletí před naším letopočtem. Přestože zde lidé žili ještě v období helénismu a za římské nadvlády, následující dvě tisíciletí Trója patřila pouze do říše fantazie.
Skutečnost, že kdesi v okolí leží zbytky města známého z homérských eposů, potvrzovalo mnoho řeckých a latinských pramenů, ale až do devatenáctého století jim nikdo příliš nevěřil.
V roce 1822 přišel jistý Charles McLaren s tvrzením, že na pahorku, který nesl turecký název Hisarlik, se mohou skrývat zbytky legendární homérské Tróje.
Vědecké autority tehdy však považovaly příběh o trojské válce za mýtus, který nemá se skutečnými dějinami nic společného, a McLarenovo tvrzení zůstalo téměř padesát let bez povšimnutí.
VZKŘÍŠENÍ

Jestliže jméno Charlese McLarena dnes nikdo nezná, rozhodně se to nedá tvrdit o muži, který se s jeho myšlenkami seznámil a využil je k navrácení ztraceného města na mapu světa.
Byl jím německý obchodník a amatérský archeolog Heinrich Schliemann. V letech 1870-1890 zde prováděl rozsáhlé vykopávky způsobem, který přivodil pozdějším skutečným archeologům mnoho starostí. Schliemann se snažil najít doklad pravdivosti mýtu o vyvrácení města a to se mu do jisté míry podařilo. Při procházení jednotlivých vrstev narazil na zbytky města, uprostřed něhož stála opevněná akropole s královským palácem (dnes bývá označována jako Trója II).
Důkazem, že jde o homérskou Tróju, měla být skutečnost, že tato perioda v dějinách města skončila rozsáhlým požárem. Zajímavým objevem byly cennosti nalezené v této vrstvě, které Schliemann neváhal označit jako Priamův poklad.
NOVÉ SKUTEČNOSTI
Výzkum prováděný během posledních deseti let pomohl zjistit více o historii města. V okolí kopy, které podle všeho chránily sídlo pod citadelou. Tomu by odpovídalo i svědectví chetitských pramenů. Zmiňují se o městě zvaném Tarusia a slovo tara by podle odborníků mohlo znamenat "dřevo".
Dá se proto předpokládat, že dolní město bylo dřevěné. Homérova Ilias však zná pouze kamenné hradby - a právě jejich poškození je klíčem k pochopení zániku města. Trhliny svědčí o zemětřesení, které smetlo okolo roku 1250 Tróju VI. Zanedlouho poté osídlili ti, co přežili, pahorek znovu.
Na ruinách byly postaveny nové příbytky, které zaplnily místo uvnitř citadely. Podle jejich umístění se dá usuzovat, že město mělo být dále rozšířeno, ale nestalo se tak. Ničivý požár ukončil trvání Tróje VII a.
Dvakrát po sobě jdoucí zkáza slavného města se zapsala do historie, a zřejmě se stala základem i Homérova eposu. Lidé žili na pahorku i nadále, ale dřívějšího věhlasu Trója nikdy nedosáhla a po zániku Říma město upadlo v zapomnění.
ZLATÉ MYKÉNY
Schliemann se však nezajímal jen o Tróju, ale našel i zbytky jiného města, které mělo v trojské válce rozhodující úlohu. Byly jím Mykény, ležící v Argolidě, tedy v severovýchodní části Peloponéského poloostrova. Souvislostí mezi Mykénami a trojskou válkou je mnohem více, než napovídá skutečnost, že vrchním velitelem řecké výpravy byl mykénský král Agamemnon.
Ilias popisuje Mykény jako mocné město s opevněnou citadelou, což se při nálezech potvrdilo. Jejich obrovské hradby, zvané pro svou mohutnost kyklopské (průměrná tloušťka byla šest metrů), chránily palácový komplex s mnoha administrativními budovami, svatyněmi a místnostmi pro krále.
O bohatství svědčí množství zlatých předmětů, nalezených v šachtových hrobech, umístěných uvnitř kruhového pohřebiště.
MOC A SOUBOJE
Existuje mnoho důvodů, proč se právě toto opevněné město dokázalo ve čtrnáctém století před naším letopočtem prosadit a rozšířit svůj vliv stovky kilometrů daleko.
Mykény ležely na velmi výhodném místě, odkud bylo možné kontrolovat obchod s městy egejské oblasti.
O rozvinutých obchodních stycích svědčí i nálezy mykénské keramiky na Sicílii a v dalších částech Itálie i ve východním Středomoří. Dobře známá je existence paláců v Pylu a Tirynthu, mykénské lodě se plavily po celém Středozemním moři a i přes značnou geografickou vzdálenost se mohly snadno dostat do konfliktu s Trójou.
ZÁHADNÝ KONEC
Vliv mykénské kultury trval až do roku 1100, kdy byla většina pevností zničena. Příčiny jsou dosud nejasné, spekuluje se o vpádu mořských národů, nájezdech Dórů, podíl viny mohl mít i úpadek obchodu, zemětřesení nebo morové epidemie.
Více nám neprozradí ani nálezy tabulek s krétsko-mykénským písmem, známým jako lineární písmo B. Texty totiž neobsahují žádné zlomky poezie či prózy. Jde o pouhé seznamy zboží pořizované k obchodním a hospodářským účelům.
Jsou však svědectvím o systému placení daní a tím i o ekonomice mykénských paláců. Příčinou zániku mohl být také kromě klimatických změn mnohem méně nápadný krach mykénské centralizované ekonomiky.
Ve stejnou dobu jako Mykény totiž zaniká i množství jiných měst egejské oblasti a pro vnější vpády tu často chybí jakékoli důkazy. S novou bojovou taktikou, kterou přinesly barbarské kmeny, začal úpadek obchodu, ze kterého města získávala bohatství.
Zničení obchodní sítě s sebou přineslo období úpadku tak hlubokého, že ještě ve starověku o něm chyběly bližší zmínky, a následující staletí si vysloužila název "temná".
SVĚDECTVÍ EPOSŮ
Památky na mykénskou dobu se zachovaly i v Homérových eposech. Na jednom ze Schliemannových mykénských nálezů pocházejícím ze šestnáctého století př. n. l. vidíme bojovou scénu, na níž se jeden bojovník kryje za velkým štítem. Ačkoli se od třináctého století př. n. l. podobné štíty nepoužívaly, homérský hrdina Ajax nesl ještě po pěti staletích "štít podobný zdi".
V díle, které pochází z osmého století př. n. l., se tedy zachovala vzpomínka na válečnou výstroj, kterou celá staletí nemohl nikdo spatřit. Jak je možné, že takové detaily přečkaly tak dlouhou dobu? Je pravděpodobné, že se vyprávění šířila prostřednictvím různých básníků až do chvíle, kdy dostala ucelenou podobu eposu s pravidelným metrem, tedy střídáním krátkých a dlouhých slabik.
Stalo se tak v osmém století před naším letopočtem zásluhou Homéra, jemuž je i dnes (přes řadu námitek) připisováno autorství. Věřit doslova jeho příběhu o dobytí Tróje můžeme jen stěží. Přesto je možné, že nám něco zdánlivě tak neměnného, jako jsou Homérovy verše, přinese ještě další překvapení.
Trojská válka
V Tróji ležící v Malé Asii v té době vládli král Priamos a Hekaba. Když se Priamovi narodil syn Paris, musel ho dát na smrt do hor, neboť věštba slibovala kvůli Paridovi zkázu Tróje.
Parise ale vychovala medvědice a pak se ho ujal pastýř. Paris se dostal do města, kde vyhrál soutěže a otec ho poznal. Pak se Paris vydal do Sparty a králi Meneláovi odvezl nejkrásnější ženu světa Helenu. Meneláos shromáždil vojsko (Odysseus, Achilleus, Agamemnón - bratr Meneláa) a vydal se dobýt Tróju.
Trója padla desátého roku dlouhých bojů, během nichž padl Achilleus po zasažení Paridovým šípem do paty, když mstil smrt svého přítele Patrokla (toho totiž zabil Priamův syn Hektor). Když i Paris padl, chtěla Helena domů a pomáhala Řekům. Dobili Tróju mstí - předstírali, že boje vzdali a odtáhli a na břehu nechali Trójanům dřevěného koně. Uvnitř však byli schovaní Řekové v čele s Odysseem a ti Tróju dobyli.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Dianka.... Dianka.... | Web | 18. listopadu 2007 v 11:45 | Reagovat

awojky zvu te na muj blog je tham bleskofka a vyhru ma zarucenu kazdy kto se zapoji....thakze honem....

2 lucyyyy lucyyyy | 25. února 2009 v 14:36 | Reagovat

ididi

supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer

3 , , | 9. března 2010 v 19:13 | Reagovat

:-!

4 natyna natyna | 17. března 2010 v 19:46 | Reagovat

moc hezký blog :-)

5 pppeeee pppeeee | 30. května 2010 v 9:43 | Reagovat

kdfsbjsjk 8-O  :-D  ;-)  :-(  :-)  :-! O_O

6 kuba kuba | 30. května 2010 v 9:44 | Reagovat

nic mooc ;-)  :-(  :-|  O_O  :-!  :-?

7 dominik dominik | 26. ledna 2011 v 19:17 | Reagovat

je to dobry :-)

8 i i | 28. dubna 2011 v 6:20 | Reagovat

:-)  :-(  ;-)  :-D  8-O  8-)  :-?  :-x  :-P  :-|  :-!  ???  :D  [:tired:]  O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama