Hannah Montana

27. května 2009 v 18:44 |  HUDEBKA
Miley Cyrus, hlavní představitelka Miley Stewart a Hannah Montana

Hannah Montana je americký televizní seriál nominovaný na cenu Emmy v kategorii Americké televizní seriály, který se začal vysílat 24. března 2006 na Disney Channel. Seriál se zaměřuje na život dívky žijící dvojím životem: přes den je průměrnou dospívající dívkou Miley Stewart (hraje ji Destin Hope Cyrus) a v noci je mladou popovou hvězdou Hannah Montana. Svou identitu musí Miley ukrývat před veřejností i kamarády.
9. dubna 2008 bylo oznámeno, že ještě v roce 2008 bude zahájeno vysílání třetí série seriálu a 4. dubna se začalo natáčet. Premiéra třetí série byla 2. listopadu 2008 a stále se ještě natáčí. 10. dubna 2009 půjde ve Spojených státech do kin film Hannah Montana: The Movie.

Epizody

1.série
1. Lily, chceš znát tajemství?
2. Miley, dej si žvýkačku!
3. Největší slídilka
4. Lásce neporučíš
5. Tohle je můj večírek!
6. Ať vám vnoučata nepřerostou přes hlavu, babičko!
7. Je to svět manekýn
8. Maskotí láska
9. To to svědí!
10. Pamatuješ si slova?
11. Zase jsem to pokazila!
12. Zase na cestě
13. Na vzhledu nezáleží
14. Nový kluk ve škole
15. Víc, než Zombie
16. Přijela slečna Dolly
17. Hannah na roztrhání
18. Lidi, co využívají lidi
19. Peníze za nic, provinění zdarma
20. Dluh nechť to je
21. Mým klukem je Jackson a budou problémy
22. Jsme rodina, tak mi dones vodu!
23. Školní rváč
24. Moje dobrá stránka
25. Vůně po zaprodání
26. Los na obzoru
2.série
1. Já a Rico u školního hřiště
2. Pouta nás drží u sebe
3. Žaloba místo lásky
4. Dej se do toho a studuj!
5. Já jsem Hannah, vyslyš mé krákání
6. Musíš bojovat za právo na večírek
7. Přítel mé nejlepší kamarádky
8. Vezmi tu práci a měj ji ráda
9. Bolavé, přebolavé srdce: část první
10. Bolavé, přebolavé srdce: část druhá
11. Náměsíční procházka
12. Když si přeješ být hvězdou
13. Chci, abys chtěl, abych jela na Floridu
14. Každý byl nejlepším hádacím kamarádem
15. Špatně zazpívaná píseň
16. Já a pan Jonas
17. Nepřestávej, dokud nemáš telefon
18. Od toho jsou přátelé
19. Matka Lily to rozjela
20. Vždycky si Tě budu vážit
21. Sbohem míči!
22. Omluva pro strýce Earla
23. Jak jsme málem nebyli
24. Žádný cukr, zlato!

Zdroj


Hrají

V hlavních rolích:
Dále hrají:

Soundtracky

  • 2006 - Hannah Montana, Hannah Montana: Holiday Edition (Hannah Montana- prázdninová edice),Hannah Montana: Special Edition(Hannah Montana- speciální edice)
  • 2007 - Hannah Montana 2: Meet Miley Cyrus (Hannah Montana 2: Potkejte Miley Cyrus), Hannah Montana 2: Rockstar Edition(Hannah Montana 2- rockstar edice), Hannah Montana 2: Non Stop Dance Party (Hannah Montana 2: Non Stop Taneční Party)
  • 2008 - Hannah Montana & Miley Cyrus: Best of Both Worlds Concert (Hannah Montana a Miley Cyrus- Best of Both Worlds Koncert), Hannah Montana: Hits Remixed (Hannah Montana: Remixované Hity)
  • 2009 - Hannah Montana: The Movie (Hannah Montana ve filmu)


 

První pomoc

27. května 2009 v 18:42 |  RODINKA
První pomoc osobě pokoušející se o sebevraždu podříznutím žil během školení vodních záchranářu (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá ruka).
První pomoc (PP) je definována jako soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení. Většinou se jedná o laickou první pomoc před příjezdem Zdravotnické záchranné služby, nebo jiného kvalifikovaného odborníka. Poskytnout první pomoc je povinen každý, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život.

Obsah

[skrýt]
//<![CDATA[ if (window.showTocToggle) { var tocShowText = "zobrazit"; var tocHideText = "skrýt"; showTocToggle(); } //]]>

Dělení první pomoci

Technická první pomoc

Odstranění příčiny úrazu a zajištění bezpečného prostředí pro poskytnutí PP. Může se jednat o vytáhnutí postiženého z hořícího domu, umístění výstražného trojúhelníku při dopravnách nehodách nebo odstranění kontaktu vodiče pod proudem s postiženým.

Laická první pomoc

Soubor základních odborných a technických opatření, která lze provést bez speciálizovaného vybavení. Do laické PP spadá zavolání odborné zdravotnické PP, péče o postiženého do příjezdu zdravotnické záchranné služby, případně improvizovaný transport.

Odborná zdravotnická první pomoc

Úkony prováděné zdravotnicým personálem (lékaři, sestry, záchranáři, apod.). Spadá sem aplikace léků, použití diagnostických (např. EKG) a léčebných (např. defibrilátor) přístrojů.

Povinnost poskytnout první pomoc

Do příjezdu záchranné služby je občan povinen poskytnout první pomoc dle svých možností a schopností. První pomoc nemusíme poskytnout, pouze pokud by bylo ohroženo zdraví zachránce (požár, úseky pod napětím apod.), či někoho jiného.
Neposkytnutí první pomoci je trestným činem, dle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 207 a § 208 sankce za neposkytnutí pomoci. Tento trestný čin je v zákoně přesně formulován, rozdílnou trestní sazbou je rozlišeno neposkytnutí pomoci v případech, - kdy tak bylo možno učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, - kdy byl podle povahy svého zaměstnání dotyčný povinen takovou pomoc poskytnout, - kdy řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného

Poskytování první pomoci

Přehled základních činností

Prioritní je zajištění průchodnosti dýchacích cest záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti a zastavení masivního krvácení, v nouzi stlačením rány holými prsty. Nejpozději v tomto okamžiku voláme zdravotnickou záchrannou službu. Do příjezdu provádíme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst. Prioritu má srdeční masáž. Umělé dýchání provádíme většinou jen u dětí (2x za minutu 1 vdech), u dospělých jen v případě, že záchranu poskytují dva lidé.Masáž srdce pokud možno NEPŘERUŠUJEME.

Zavolání záchranné služby

Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS) je možno zavolat na tísňovém telefonním čísle ZZS 155 nebo za použití jednotného evropského čísla tísňového volání 112. Je nutné sdělit pokud možno co nejstručněji a nejpřesněji co nejvíce informací o místě nehody a rozsahu zranění. V případě nouzového volání je dobré uvést tyto informace:
  • Kde se událost stala - Nejlépe přesnou adresu nehody (jméno, město, místo ulice, číslo popisné). V případě malé obce je nutné uvést okres či kraj. V panelových domech je třeba uvést jmenovku dveří a poschodí. V otevřené krajině je nutné popsat významné orientační body, v případě více zachránců se může jeden ze zachránců vydat záchranné službě naproti a pomoci tak s navigací. Pokud došlo k nehodě v místech nedostupných pro vozidla ZZS nebo pokud je dopravní situace na přístupové trase komplikovaná, je vhodné na tuto skutečnost upozornit. V Praze a postupně i v dalších městech můžete pro zlepšení orientace zjistit a nahlásit číslo nejbližšího sloupu veřejného osvětlení (je umístěno na štítku ve výši očí, mimo Prahu tvoří první dva znaky kód města).
  • Co se stalo - Jedná-li se o úraz, otravu, autonehodu atp., popište rozsah zranění, případně sdělte počet zraněných osob, zda se jedná o dítě či dospělého člověka, jsou-li zranění při vědomí a zda dýchají.
  • Kdo volá - Uveďte své jméno a telefonní číslo, ze kterého voláte. Již na základě těchto informací může dispečer vyslat posádku na místo zásahu. Umožňuje-li to stav postiženého, vydržte na telefonu a řiďte se pokyny dispečera. Můžete tak pomoci s navigací na místo zásahu.
Záchrannou službu voláme ještě před posktynutím první pomoci v případě, že je postižen dospělý člověk. Je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě srdeční masáže a umělého dýchání.

Zhodnocení stavu vědomí

Hodnocení hloubky bezvědomí můžeme orientačně rozlišit takto:
  1. Bdělost. Nemocný či zraněný má otevřené oči, vnímá své okolí, nemusíme jej oslovovat, abychom se ujistili o jeho vědomí
  2. Reaguje na slovní podnět. Na naše oslovení reaguje. Pokud je reakce zpomalena a spolupráce se zachráncem je minimální, hovoříme o somnolenci.
  3. Reakce pouze na bolestivý podnět (štípnutí apod…). Opouštěný odborný termín pro tento stav je sopor. Nemocný je v nebezpečí ucpání dýchacích cest zapadnutím jazyka.
  4. Nereaguje ani na bolestivé podněty. Odborný termín koma, který je hojně laiky používán i pro předchozí stavy.
Dokonalejší rozdělení stavu vědomí popisuje detailně reakci nemocného. Zdravotnické záchranné služby používají tzv: Glasgow Coma Scale

Vyšetření dýchání

Nejdříve bychom měli zjistit,jestli postižený nemá něco v dutině ústní,poté mu uvolnit dýchací cesty a nakonec zkontrolovat jestli spontánně dýchá.Pokud bychom první krok provedli na druhém místě nebo až naposled,nečistoty z dutiny ústní by zapadly do uvolněných dýchacích cest a postižený by se nám udusil.
  1. Pacientovi otočíme hlavu na stranu,otevřeme ústa a podíváme se,zda-li v nich není žvýkačka,bonbon,zubní protéza,zvratky,bahno či něco jiného co tam nepatří→pokud ano,jedním nebo dvěma prsty obalenými např. v kapesníku postiženému opatrně od jednoho koutku k druhému dutinu ústní vytřeme.Musíme si dávat pozor abychom nečistoty nezatlačili hlouběji do dýchacích cest.
  2. Když máme čistou dutinu ústní,tlakem na čelo a tahem za bradu postiženému zakloníme hlavu.Tím jsme uvolnili dýchací cesty.
  3. Nyní se nakloníme nad postiženého tak,že ucho budeme mít nad jeho ústy a ruku položíme na jeho/její hrudník.Pokud cítíme proud vydechovaného vzduchu a pohyby hrudníku,můžeme pacienta uložit do stabilizované polohy.
Nedýchá?→zahajujeme resuscitaci

Vyšetření krevního oběhu

Vzhledem k velkému zdržení (u pacienta bez pulsu až minuta) se podle současných (European guidelines 2005)návodů u nereagujících a nedýchajících pacientů hledání pulsu neprovádí. U nevycvičeného laika snižuje naději na úspěšnost srdeční masáže.
Puls je hmatný:
  • na krkavici - u závažných stavů, ale zřetelně dýchajících, pomocí tří prstů, tep se sleduje maximálně 10 sekund.
  • na radiální tepně na zápěstí pod palcem - tato metoda se používá na zjištění tepové frekvence zraněných při vědomí. Je nutno si uvědomit, že za určitých okolností (podchlazení) může být periferní krevní oběh v končetinách omezen a tep na radiální tepně nehmatný.
  • na femorální (stehenní) tepně - pod tříselným vazem. Zde bývá tep hmatný častěji, nežli na radiální tepně.
Vyzkoušejte si na sobě, nebo po dohodě na svém kamarádovi, kde je hmatný tep na krkavici nebo na zápěstí či v třísle. Když si to vyzkoušíte, budete pak vědět kde je tep hmatný a jak jej v případě potřeby nalézt. Pokud jste u nedýchajícího člověka na pochybách, nepokračujte v hledání pulsu, ale zahajte srdeční masáž.


Kyselina chlorovodíková

27. května 2009 v 18:37 |  CHEMIE

kyselina chlorovodíková (též kyselina solná a latinsky acidum hydrogenchloridum), je velmi silná kyselina, jedna z lidstvu nejdéle známých a nejvíce využívaných. Jde o vodný roztok plynného chlorovodíku (HCl).

Obsah

[skrýt]

Chemické vlastnosti a výskyt

Chlorovodík je štiplavý jedovatý plyn. V laboratoři se připravuje reakcí kyseliny sírové s chloridem sodným (kuchyňskou solí), průmyslově se vyrábí buď reakcí chlóru s vodíkem nebo chlorací uhlovodíků. Vodný roztok chlorovodíku se nazývá kyselina chlorovodíková.

Bezpečnost práce, účinky na člověka, první pomoc

Přestože se dá běžně koupit, nedoporučuje se s ní pracovat bez ochranného oděvu, rukavic a zejména brýlí. Je nutné ji uložit pouze mimo dosah dětí a v této pozici ji zabezpečit proti převrhnutí nebo spadnutí.
Plynný chlorovodík je bezbarvý, silně dráždivý plyn, leptá sliznice, pokožku a způsobuje slzení. Zasaženého je nutné umístit na čerstvý vzduch a přivolat lékařskou pomoc.
Vodný roztok leptá, při zasažení je třeba poraněné místo důkladně několik minut oplachovat tekoucí vodou (případně ještě zneutralizovat uhličitanem sodným - jedlou sodou), při zasažení očí je nutné provést velmi důkladný výplach, nejlépe za pomocí druhé osoby tak, že druhá osoba drží té první rozevřená oční víčka (člověk sám má tendence se výplachu bránit a zpravidla jej neprovede dostatečně). Následně je nezbytně nutné co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. Poleptání očí koncentrovanou kyselinou většinou končí slepotou.
Při požití je nutné vypít větší množství vody a nevyvolávat zvracení, žaludek je zvyklý na nízké pH a zvracení by způsobilo jen další poleptání jícnu. Následovat musí vyhledání lékařské pomoci.
Poleptání kyselinou se v celém svém rozsahu může projevit až po několika dnech a proto nesmí být nikdy podceňováno.

Výroba

V průmyslové výrobě se nejčistší HCl vyrábí syntézou chloru a vodíku
\mathrm{H_2 + Cl_2\ \xrightarrow[]{800~^\circ C}\ 2\ HCl}
nebo chlorací uhlovodíků
R-H + Cl2 → R-Cl + HCl
Kyselina chlorovodíková je vodný roztok HCl a připravuje se exotermickou absorbcí HCl ve vodě:
  1. adiabaticky - získává se přibližně 20% HCl, tento způsob nejčastěji používaný při chloraci uhlovodíků
  2. izotermicky - možno získat až 38% HCl (dýmavou), obvykle z praktických důvodů se ale připravuje méně koncentrovaná (32-35%)

Využití

Průmyslově využívaná, tzv. koncentrovaná kyselina chlorovodíková je 37% vodný roztok chlorovodíku. V této koncentraci má nejmenší pH, je tedy nejúčinnější (a nejnebezpečnější). Kyselina chlorovodíková je po kyselině sírové nejpoužívanější kyselou látkou v průmyslu.
V geologii a paleontologii se používá k detekci vápence (CaCO3), protože při jeho rozpouštění uvolňuje množství oxidu uhličitého a šumí.
CaCO3 + 2 HCl → CaCl2 + CO2 + H2O
Koncentrovaná v kombinaci s kyselinou dusičnou v poměru 3:1 tvoří lučavku královskou, kterou lze užít k rozpouštění zlata.
Kyselina chlorovodíková je aktivátor žaludečního enzymu pepsinu, denaturuje zkonzumované bílkoviny a zabíjí bakterie v potravě. Je vylučována v trávicím traktu všech savců, často se vyskytuje i u jiných tvorů. Vnitřní stěna žaludku je na velmi nízké pH stavěna, pokud však dojde k poruše slizového krytu, vznikne žaludeční vřed. Ve dvanáctníku je neutralizována. Přesto se pití kyseliny chlorovodíkové, zvláště na lačno, nedoporučuje ani při nízkých koncentracích.
Koncentrovaná kyselina chlorovodíková se dá použít k čištění bazénů (i foliových) od vodního kamene.

Neutralizace

Reakcí s hydroxidem sodným je dokonale neutralizována (při poměru 1:1 je výsledné pH 7) za vzniku vodného roztoku chloridu sodného (kuchyňské soli). Při poleptání pokožky ji co nejrychleji neutralizujeme mýdlem. Zasažení očí většinou způsobuje slepotu. Při jakémkoliv potřísnění koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou nejprve poskytněte první pomoc a následně volejte lékařskou pomoc.
 


Soli

27. května 2009 v 18:31 |  CHEMIE
Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru. Obsahují kladnou (kation) i zápornou složku (anion), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. Soli vznikají
  • neutralizací (reakcí kyseliny a zásady).
    • např.:KOH + HCl → H2O + KCl
  • reakcí kovu s nekovem
    • např.:2 Na + Cl2 → 2 NaCl
  • reakcí kovu s kyselinou
    • např.:Zn + H2SO4 → ZnSO4 + H2
  • reakcí hydroxidu s kyselinotvorným oxidem
    • např.:Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
  • reakcí zásadotvorných oxidů s kyselinou
    • např.:CaO + 2 HNO3 → Ca(NO3)2 + H2O
  • reakcí zásadotvorného a kyselinotvorného oxidu
    • např.:CaO + CO2 → CaCO3
  • reakcí dvou solí
    • např.:Pb(NO3)2 + Na2S → PbS + 2 NaNO3
Vznikají rovněž oxidací.


Uhlovodíky

27. května 2009 v 18:30 |  CHEMIE
Uhlovodík je označení pro organickou sloučeninu, jejíž molekula se skládá pouze z atomů uhlíku (C) a vodíku (H). Tyto látky mají hlavní uhlíkový řetězec (tzv. uhlíková kostra), na kterou jsou připojeny atomy vodíku. Termín uhlovodík se často užívá jako zkrácený název pro alifatické uhlovodíky (nearomatické uhlovodíky).

Dělení uhlovodíků

Model benzenu, který patří mezi aromatické uhlovodíky
Podle typu řetězcePodle typu vazebVazby
Alifatické uhlovodíkyAcyklické uhlovodíkyAlkanyjednoduché
Alkenyjedna dvojná vazba
Alkynyjedna trojná vazba
Alkadienydvě dvojné
Cyklické uhlovodíkyCykloalkanyjednoduché
Cykloalkenyjedna dvojná vazba
Cykloalkynyjedna trojná vazba
Aromatické uhlovodíky (areny)delokalizovaný systém konjugovaných dvojných vazeb


Názvosloví

Existují tři druhy názvosloví uhlovodíků: triviální, jež je nejstarší a souvisí s místem výskytu nebo
Počet atomů CSlovní základ
1met
2eth-
3prop-
4but-
5pent-
6hex-
7hept-
8okt-
9non-
10dek-
11undek-
12dodek-
13tridek-
14tetradek-
15pentadek-
16hexadek-
17heptadek-
18oktadek-
19nonadek-
20eikos- (ikos-)
cs.wikipedia.org s vlastnostmi, funkčně skupinové (radikálově funkční), které se skládá z uhlovodíkového zbytku a názvu funkční skupiny, a systematické, definované organizací IUPAC.
Chemický název uhlovodíku se může skládat z předpon, kmene značícího počet uhlíku a koncovky. Předpony mohou být číslovkové (di, tri, tetra, …) nebo názvoslovné (cyklo- pro uzavřený řetězec, izo- a neo- pro větvený řetězec, alkyl- pro navázané uhlovodíkové zbytky). Pestřejší soubor předpon obsahují deriváty uhlovodíků pro označení funkčních skupin. Slovní základ označující počet uhlíků je buďto vžitý triviální (meth-, eth-) nebo vychází z číslovky. Koncovka vyjadřuje chemickou vazbu (-an, -en, -dien, -yn) nebo uhlovodíkový zbytek (-yl). U derivátů uhlovodíků se vyskytují další koncovky pro funkční skupiny.
Při tvorbě názvu uhlovodíku nejdříve musíme najít nejdelší uhlíkový řetězec s co největším počtem násobných vazeb. Poté očíslujeme atom uhlíku tak, aby vznila co nejmenší čísla. Dvojná vazba má přednost před vazbou trojnou a před uhlovodíkovým zbytkem. Předpony uhlovodíkových zbytků s číslem jejich pozice řadíme podle jejich názvu v abecedním pořadí. Podobně řadíme koncovky označující typ vazby. Pro větvené uhlovodíky obsahující na konci řetězce skupinu (CH3)2CH- můžeme použít předponu izo-, pro skupinu (CH3)3C- předponu neo-.Zrdoj

První světová válka// Stručně//

27. května 2009 v 18:23 | http://cs.wikipedia.org |  DĚJEPIS
První světová válka
Konflikt:

Trvání:28. července 1914 - 11. listopadu 1918
Místo:Světová válka (Evropa, Afrika a Blízký východ (krátce v Číně a Pacifiku)
Casus belli:Zavraždění následníka trůnu Františka d'Este (28. června) , následné rakouské vyhlášení války Srbsku (28. července), ruská mobilizace proti Rakousko-Uhersku (29. července). Také nacionalismus, militarismus a imperialismus.
Výsledek:Vítězství dohody. Konec německého, ruského a rakousko-uherského císařství, také Osmanské říše. Vznik nových zemí ve střední a východní Evropě.
Změny území:{{{Území}}}
Strany
Dohoda:
Srbsko
Francie
Britské impérium
Itálie
Carské Rusko
USA
Japonsko
Bohemia Československé legie
Ústřední mocnosti:
Německé císařství
Rakousko-Uhersko
Osmanská říše
Bulharsko
Velitelé
Georges Clemenceau
Joseph Joffre
Ferdinand Foch
Robert Nivelle
Herbert H. Asquith
D. Lloyd George
Douglas Haig
John Jellicoe
Viktor Emanuel III.
Luigi Cadorna
Armando Diaz
Mikuláš II.
Alexej Brusilov
Woodrow Wilson
John Pershing
Vilém II. Pruský
Erich von Falkenhayn
Paul von Hindenburg
Reinhard Scheer
Erich Ludendorff
Franz Josef
Conrad von Hötzendorf
Mehmed V.
İsmail Enver
Ferdinand I
Síla


Ztráty
Mrtví:
5 525 000
Zranění: 12 831 500
Pohřešovaní: 4 121 000
Mrtví:
4 386 000
Zranění: 8 388 000
Pohřešovaní: 3 629 000

Kam dál